Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nad Chrudimí trčí věžáky, pohrobci plánovačů. Život v nich ztrpčuje vítr

Seriál   16:00aktualizováno  16:00
Na sklonku socialismu se Chrudim chystala k velkému rozmachu. Po sídlišti Stromovka měly nad městem vyrůst paneláky až pro osm tisíc lidí. Z vize zůstaly na kopci nad Chrudimí trčet tři třináctipodlažní věžáky, které se staly novou a nechtěnou dominantou města.

Málokdy je název sídliště tak vypovídající jako v tomto případě. Na Větrníku dokonce museli kvůli častému větru zrušit dětské hřiště. Architekti, kteří navrhli regeneraci sídliště, považují dvě protivětrné clony za základní krok k tomu, aby se v prostoru mezi třemi paneláky dalo vytvořit místo, kde se dá žít.

„Stromy budou vytvářet husté shluky, aby co nejvíce eliminovaly větrnost místa,“ napsali architekti z ateliéru K2.

Fotogalerie

Sídliště má řadu nectností. Je umístěno na konci města a lidé si stěžují, že do centra je to nekonečná cesta. Nebyl to nedomyšlený krok komunistických plánovačů, ale úmysl. Šlo o to, aby se lidé mohli co nejdříve dostat na obchvat Chrudimi a tedy i do sousedního a dnes už krajského města.

„Sídliště bylo budováno pro obyvatele, kteří měli pracovat v Pardubicích,“ napsali autoři studie regenerace sídliště Větrník Jiří Poláček a Václav Škarda.

Lidem tu chybí základní vybavení jako bankomat či mateřská školka. Ani trafika tu nevydržela. Ale především je trápí parkování, snažit se večer zaparkovat před paneláky je peklo.

Je tu ale jedna věc, která nevýhody přebíjí. A není to úžasný výhled na Krkonoše a Orlické hory, ale peníze. Velký třípokojový byt Na Větrníku je možné s trochou štěstí koupit za cenu, za niž se dole ve městě prodává 1+1. Na druhou stranu i vinou toho se tu obyvatelé rychle obměňují a život nad Chrudimí berou často jen jako provizorium, než se přestěhují do lepšího.

Noclehárna pro Pardubice se nepovedla

Plán výstavby rozsáhlého bytového komplexu Stromovka se zrodil již v roce 1982. Dostavbou 3 481 bytů pro téměř dvanáct tisíc obyvatel měla být naplněna konečná představa o velikosti a rozloze města, napsal Pavel Hájek v publikaci „Chrudim - vlastivědná encyklopedie“, vydané v roce 2005.

Příběhy sídlišť

V první etapě vzniklo sídliště Stromovka s 628 byty. Jeden dům vznikl na místě bývalého rybníka, a tak mu pravidelně hrozí zatopení a město už roky řeší, jak ho uchránit. Ale to už je v příběhu sídliště jen detail. Pak se začalo stavět sídliště Na Větrníku. Po pádu komunismu vedli místní debaty o tom, zda rozestavěné tři třináctipodlažní domy není rozumné o pár pater snížit. Nad estetikou vyhrál hlad po bytech. Nicméně další výstavba byla zastavena. Nejen kvůli tomu, že by byla nevzhledná, ale už byla podle Pavla Hájka „ekonomicky nepřijatelná“.

Od té doby radnice řeší, jak torzu sídliště pomoci. Na konci devadesátých let město nechalo panelové domy obklopit věncem nižších bytových domů, aby pohled na trčící věžáky nebyl tak skličující. Úplné zakrytí paneláků ze všech stran se nepovedlo, městu se totiž nepodařilo odkoupit pozemky od soukromých majitelů.

Sídliště nabízí jen málo služeb

Dalším krokem má být zlidštění sídliště. To nyní připomíná město duchů. Lidé tu mají k dispozici jen kadeřnictví a malý obchod. „Chodí si sem hlavně pro pečivo, je to tu jak na vesnici,“ říká prodavačka. Pro malé děti je tu hřiště. Pejskaři mají pěkný terén pro procházky. Ale jinak tu lidé nemají co dělat.

Podle plánu radních by se sídliště mělo dočkat více zeleně, hřišť, laviček a především nových parkovacích míst. Autoři studie navrhují vybudovat mezi věžáky vydlážděné náměstíčko s habrovým hájem, okolí trojice věžáků chtějí přeměnit v park. Plán regenerace za 50 milionů korun vznikl už v listopadu 2010, ale od té doby se o něm jen mluví a píše.

Příběhy sídlišť

Přípravy trvaly v Chrudimi tak dlouho, až ministerstvo pro místní rozvoj mezitím změnilo pravidla pro přidělování dotací. „Podporuje regeneraci socialistických sídlišť. V případě sídliště Na Větrníku je to problém, protože sídliště bylo dostavěno a kolaudováno po roce 1989,“ uvedl místostarosta Chrudimi Roman Málek.

Chrudim nemá tolik peněz, aby zastupitelé byli ochotni financovat úpravy sídliště z rozpočtu. A tak čekají, zda se ministerstvo neustrne. Pomoci má i nový ministr bez portfeje Jan Chvojka (ČSSD), který byl donedávna zastupitelem Chrudimi.

„Minulý týden jsme pana ministra žádali, zda by nemohl intervenovat u paní ministryně Karly Šlechtové. Rádi bychom, aby se dotační podmínky změnily,“ uvedl místostarosta Chrudimi Roman Málek.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sprejeři vyzdobili na zakázku zeď u výjezdu z Pardubic.
VIDEO: Sprejeři malovali městskou zeď, dominanty doplňují popelářská auta

Dříve sloužila pro výlep reklamy, nyní zeď podél výpadovky z Pardubic na Holice ozdobily malby sprejerů. Vstupní brána do města přináší motivy ryze pardubické...  celý článek

Miroslav Míkovec, ředitel Ekocentra Paleta v Pardubicích.
Zkusíme získat peníze od firem a dárců, říká nový šéf ekocentra Paleta

Ekocentrum Paleta je starší než Česká republika, vzniklo už v srpnu roku 1990. Jeho dlouholetý ředitel Jiří Bureš nedávno z funkce odstoupil. Nový šéf...  celý článek

Střet motorkáře s osobním autem v Lichkově skončil vážnými zraněními...
Řidič auta zkřížil cestu motocyklu, zranil řidiče i spolujezdkyni

Velmi vážnými zraněními skončila vyjížďka pro motorkáře a jeho spolujezdkyni v Lichkově na Orlickoústecku. Při odbočování jim nedal přednost řidič osobního...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.