Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Třebovští kvůli asanaci chaloupek plakali, živoucí skanzen ustoupil sídlišti

Seriál   19:30aktualizováno  19:30
Na podzim uplynou čtyři desetiletí od zahájení plošné demolice zbytků starého Trávníka, kdysi nejrozsáhlejšího a nejmalebnějšího českotřebovského předměstí. Od té doby se čtvrť zcela proměnila.

V České Třebové vyrostlo ve druhé polovině minulého století sedm sídlišť. Trávník má mezi nimi výjimečné postavení tím, že má nejblíž k centru a že byl svého času nejromantičtější a nejmalebnější městskou částí.

„Po první světové válce se ve Třebové říkalo, že nejhezčí třebovská čtvrť je Trávník a nejchudší čtvrť U Kostelíčka,“ uvádí amatérský historik Martin Šebela ve své knize Ze starého Trávníka.

Fotogalerie

Podle něj kdysi sídlili v této čtvrti poblíž Nového náměstí a silnice na Litomyšl hlavně tkalci. Také byla považována za betlemářskou - betlémy byly umístěny snad v každém stavení.

„Z mládí pamatuji, jak byl Trávník hezký, domky byly dřevěné, lidé byli kamarádští jako na vesnici. Když ho začali bourat, bral jsem to, že takový je vývoj,“ říká Jiří Bříza, který žije v Trávníku od roku 1944.

O charakteru čtvrti svědčí i to, že sloužila jako zdroj inspirace řadě fotografů, vydavatelů pohlednic i výtvarníků, kteří se snažili zachytit genia loci tohoto největšího předměstí České Třebové. Trávnické uličky, chaloupky, dvorky a zahrady zachycuje do nejmenších detailů maketa umístěná v depozitáři městského muzea. O likvidaci starého Trávníka rozhodli funkcionáři a politikové počátkem šedesátých let.

Asanace Trávník zcela změnila

Počet obyvatel města se rozrůstal, stejně jako nároky na bydlení, byly zapotřebí nové byty. Snad nikdy se v jediném roce nezměnila tak výrazně tvář města jako v roce 1960, kdy začala asanace prakticky celé čtvrti. Jejím počátkem byla i stavba druhého českotřebovského náměstí s názvem náměstí Míru.

„Občané města však název nikdy nepřijali, přiklonili se k rozlišení obou místních náměstí podle doby vzniku, a tak jsme měli ve Třebové náměstí Staré a Nové. Oběma původně spontánně vzniklým názvům se dostalo úředního ‚požehnání‘ teprve po roce 1989, kdy se staly názvy oficiálními,“ uvedl Martin Šebela.

Příběhy sídlišť

Domy byly demolovány postupně, lidé z nich byli vystěhováváni. „Bylo z toho rozhodnutí mnoho slz, probdělých nocí, nervových otřesů,“ uvedla například Marie Marklová v rodinné kronice. Během plošné asanace Trávníka vzala za své řada cenných dokladů o životě předchozích generací, do malometrážních bytů v panelových domech se prostě nevešly.

Za definitivní tečku za již ne idylickým Trávníkem se dá považovat rok 1977, kdy hasiči zapálili tři zbylé dřevěné domy a před početným publikem si udělali požární cvičení.

Zatímco dobový kronikář psal o tom, jak nářky obyvatel „převyšovala hrdost a pýcha nad tím, jak naše město vzkvétá“, řada lidí nemohla pochopit, proč musela zmizet nejkrásnější část města, která byla jakýmsi živoucím skanzenem. Ostatně obdobně měl být srovnán se zemí nakonec se štěstím zachovalý Betlém v Hlinsku. Ale v České Třebové se nebouraly a nezapalovaly jen staré chaloupky, ale i budovy nedlouho předtím postavené.

Vedení města podoba náměstí zase tolik nepálí

Nové náměstí stále připomíná spíše socialistickou éru. Impulsem k jeho oživení by měla být jeho proměna, ozdobou města zatím není.

„Oči klouzají z jednoho odstínu šedi do druhého. Není to místo k zastavení, jen něco mezi domy. Vykažme šeď do minulosti! Vraťme náměstí lidem!“ charakterizovala například jeho dosavadní stav dvojice architektů Vít Rýpar a Vladimír Sitta, usilující o jeho změnu účastí v architektonické soutěži, kterou před rokem uspořádala českotřebovská radnice. Návrhy podalo 14 účastníků.

Příběhy sídlišť

Architekti se snaží svými návrhy modernizace povrchů ulic a chodníků, zeleně i mobiliářem rozšířit funkce náměstí, aby nesloužilo jen jako průchod do jiných částí města či ke službám v tomto místě.

„Nové náměstí, reprezentující pozdní socialistický realismus, opravdu nesplňuje současné nároky na kvalitní veřejný prostor,“ uvedl starosta Jaroslav Zedník při loňské prezentaci návrhů architektů.

Ale obyvatelé města se větších změn zřejmě tak brzy nedočkají. „Nás to moc nepálí, zatím máme jiné starosti a řešíme jiné věci. Jen jsme chtěli znát postoj veřejnosti, jak by se na změny tvářila, protože když se vždycky dělá něco nového, vstávají boží bojovníci a začnou se bušit v prsa, jak je to hezké, když zůstávají věci původní. Postoj veřejnosti je všelijaký - zvláště staří lidé chtějí ponechat vše, jak to je, mladí by chtěli, aby to bylo jiné,“ řekl českotřebovský místostarosta Dobromil Keprt.

Podle něj je v oblasti Trávníka problém hlavně s parkováním. Město proto také uvažuje o zúžení chodníku na dolní části Nového náměstí. A chce také vybudovat alespoň herní prvky s oplocením či ohraničením pro dospělé i pro děti.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.