Dlažební žulové kostky z třídy Míru

Dlažební žulové kostky z třídy Míru | foto: Michal Klíma, MAFRA

Ať si ten odpad odvezou, řekla radnice o tunách žuly za miliony korun

  • 25
Při probíhající rekonstrukci pardubické třídy Míru získalo město stovky tun kvalitní žuly v podobě velkých dlažebních kostek. Přestože má cenu v milionech, radnice ji raději daruje stavební firmě jako odpad.

O miliony korun pravděpodobně přijde město díky jedné klauzuli ve smlouvě s firmou Syner a rozhodnutí, že dlažební kostky na opravované ulici jsou poškozené a nepoužitelné.

Že jsou žulové kvádry bezcenné, uvedl náměstek primátorky Jindřich Tauber. "Jsou od asfaltu a některé poškodila fréza, která odstraňovala z třídy Míru povrch, proto už jsou kostky nepoužitelné," uvedl náměstek Tauber, který má opravu pardubického bulváru na starost.

Dlažební kostky se ukázaly v minulých dnech, kdy stavební firma Syner strhla asfaltový povrch, který je desítky let kryl.

Prodej žulových kostek v Pardubicích

Ve výběrových řízení město odprodávalo tisíc tun kostek a byl o ně velký zájem. Přihlásilo se sedm firem a městem stanovenou cenu 1350 korun za tunu respektovaly. V roce 2002 město získalo velké množství dlažebních kostek při rekonstrukci části ulice S. K. Neumanna, následně získalo z dalších oprav ulice dva tisíce tun žulového materiálu. Kostky, které jsou na třídě, si tehdy město nechalo pro opravu historických částí.

Ve skutečnosti se však jedná o hodnotný majetek, i když si ho má Syner odvézt k likvidaci. Hodnotu žuly MF DNES potvrdilo hned několik oslovených firem, které s použitými žulovými kostkami obchodují.

"Určitě ty kostky mají svou cenu. Tyto historické kostky bývaly kdysi dělány zejména ručně a mají daleko vyšší kvalitu než současně vyráběné," uvedl Josef Gladiš, který provozuje internetový obchod se žulou Toptrendkamen.cz.

Obdobně mluví i další znalci v oboru s tím, že kostky mají svoji hodnotu i v případě poškození.

"I kdyby si to měl vzít někdo na očištění a přeštípání, tak to stále není bezcenná kostka na vyskládkování. Asfalt lze při očišťování poměrně snadno odrazit, protože plocha kostek byla hladká, když se živice pokládala," uvedl Pavel Zach, který se žulou rovněž obchoduje.

MF DNES proto na internetové mapě zaměřila plochu třídy Míru a nechala oslovené znalce odkrytou žulu podle fotografií ocenit. Všichni se shodují, že na ploše kolem čtyř tisíc metrů čtverečních jde o milionové hodnoty.

Kvalita? Slušná Cena? V milionech

"Žulová kostka na přiložených fotkách je slušné kvality. Z udané plochy můžete získat něco kolem 1 700 tun žulových kostek v reálné ceně někde kolem tří a půl milionů korun i více," uvedl Gladiš.

Náměstek Tauber však uvedl, že kostky dostane firma Syner i v případě, že by se na ně našel kupec, protože je to podmínka ve smlouvě.

"Pokud bychom se pokusili je prodat, tak bychom smlouvu s dodavatelem rekonstrukce porušili," řekl. Pak je ovšem otázka, kdo podobnou podmínku do smlouvy prosadil.

A jak Tauber, tak Syner říkají, že kostky k dalšímu prodeji nepůjdou. "Podle projektu jsou kostky určené k likvidaci," uvedl mluvčí Syneru Ondřej Paclt. Ve středu na dotaz, jakým způsobem budou žulu likvidovat a jestli nemají v úmyslu ji prodat, Paclt přerušil rozhovor s tím, že chce otázky poslat mailem a že na ně během dvou hodin odpoví.  Tyto požadované odpovědi však nepřišly.

Vyjádření dorazilo až ve čtvrtek odpoledne - že další jednání o využití dlažby opět probíhají. To však mluvčí Paclt poslal až poté, co se o případ už několik dnů zajímala MF DNES. Do té doby obě strany shodně tvrdily, že dlažba je určena k likvidaci.

Kostky jsou přitom artikl, který se dobře prodává, hlavně do Německa. "Zejména v Bavorsku býval o ´gebrauchte Pflastersteine´ v minulosti velký zájem," řekl Gladiš.

Kauza demolice torza haly jako přes kopírák

Celý případ tak připomíná jinou podobnou kauzu, která se v Pardubicích odehrála před pár měsíci. V ní chtělo město při demolici torza sportovní haly zaplatit dva miliony korun za provedené práce, načež se ukázalo, že jsou firmy, které jsou ochotny to udělat zadarmo.

Náklady i zisk by jim totiž vynahradil prodej oceli ze střešní konstrukce. Už před podpisem smlouvy na to upozorňoval jeden ze zájemců o zakázku, Petr Jarý ze společnosti Kovošrot Jarý.

Radnice však tehdy dala přednost uzavřenému výběrovému řízení s oslovením pouze vybraných firem a výsledná cena byla nakonec jen pár tisíc korun pod hranicí dvou milionů, tedy horní mezí takzvané podlimitní zakázky.