Příběh oblíbeného matikáře a fyzikáře a věrného fanouška pardubického Dynama Leoše Baroně jen potvrzuje známé rčení, že nikdy není pozdě začít. I když se narodil do kantorské rodiny, z matfyzu podle svých slov zběhl a dalších pětadvacet let se živil, jak to šlo. Pracoval na směny v Semtíně, řídil logistiku dopravy, vymáhal pohledávky nebo nabízel pojistky.
„Až do 46 let jsem byl černá ovce rodiny, jako jediný bez vysoké, mamka učitelka, otec inženýr chemie, sestra učitelka. Mamka mi pořád říkala, že jsem na to měl,“ říká Leoš Baroň.
Opravdu nedokážu pochopit, když mi někdo řekne, že zaspal a přijde do hodiny na půl jedenáctou. To je moc špatné, ty děti podle mne hrají po nocích hry.
