Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Táborníci na Kozlově: Zima je, až když je dvacet stupňů pod nulou

  8:08aktualizováno  8:08
Více než třicítka trampů a členů Klubu českých turistů rozbila své stanové ležení u rozhledny a chaty Maxe Švabinského na Kozlově nad Českou Třebovou. Přečkali tu i noc z pátku na sobotu, která byla z nejmrazivějších v této zimě.

Zimní táborníci na Kozlově. | foto: Michal Klíma, MAFRA

Jet na vandr v zimě? Pro mnoho lidí nemyslitelné. U České Třebové se však sešla skupina nadšenců, která táboření ve sněhu a mrazu vyhledává.

Hlavní organizátor František Uma ze Svinné u České Třebové uspořádal letos dvaadvacátý ročník akce, při níž účastníci na Kozlově strávili dvě noci. Sám tu první zakončil ve stanu jen v tričku a maskáčových kalhotách. Pak stejně jako další účastníci zamířil přes tábořiště u kozlovské rozhledny do základny, dřevěné boudy u chaty Maxe Švabinského.

Tam už řada nocležníků hodovala u horkých čajů, silných káv s rumem, slivovice, buchet a domácích uzenin přivezených ze všech koutů České republiky.

Někteří šli spát až ve tři ráno. Vždyť se s mnohými spolutáborníky neviděli celý rok. Dorazili lidé z Děčína, Havlíčkova Brodu, Veselí nad Moravou, Bohumína, Ostravy či Pardubic.

Fotogalerie

„To není ještě pořádná zima. Zima je, až když je dvacet pod nulou,“ říká Antonín Vranečka, který přijel z Horní Datyně na FrýdeckoMístecku. Má za sebou spoustu zimních táboření v drsnějších podmínkách.

„Jezdím na tyhle táboření čtyřicet, skoro padesát let. Asi nejdrsnější jsou táboření Klondyke v Beskydech, to se táboří vždy ve výšce kolem tisíce metrů nad mořem, není tam voda ani se tam nedá dojet autem. Tam bývá i k minus dvacítce,“ popisuje matador.

S nadsázkou mluví o letošní zimě také další účastníci. „V tomhle vedru se nedá ani spát,“ směje se Liduška z Poličky, přezdívaná Paleček, u kafe a kusu uzeného masa. Kozlov je podle ní skvělý, protože vždycky je tam na zimní táboření sníh, mráz a modrá obloha.

Sama poznala na zimním táboření i dobrého kamaráda, kvůli němuž začala tábořit v zimě pravidelně. „Potkali jsme se na Sněžném, tam slovo dalo slovo a od té doby se jí nemůžu zbavit. Máme takové víkendové manželství,“ říká Míra „Rybízek“ Kment z Krnova, který pořádá zimní táboření v Úvalně.

Od začátku roku už byl na šesti podobných. Nikdy nezapomene na mezinárodní zimní táboření ve westernovém městečku ve Ściegnach v Polsku asi před dvanácti lety.

Vlezlého koně žena zahnala bleskem

„Bylo tam dvacet sedm pod nulou, že jsme se s malým synem museli v noci k sobě tulit. Někdo z opilých Poláků tam pustil večer koně, a tak pobíhali mezi stany. Kolegyni chtěli sežrat tepláky, tak se o ně s koněm prala. Zvítězila tak, že začala fotit koně bleskem, a tím ho zahnala. Má asi patnáct různých fotek kobylí hlavy,“ popisuje Kment.

Čtyřiašedesátiletý organizátor František Uma začínal jezdit na zimní táboření ještě před třicítkou, dnes už ale podle něj mladí o takové dobrodružství nemají zájem. „Kdysi jsme jezdili samí mladí, teď si připadáme trochu jak domov důchodců,“ říká.

Jím pořádaná akce se neoficiálně jmenuje Memoriál Oty Jureny, který byl z Lanškrouna. „Byl to takový můj turistický táta, měl před padesátkou a tehdy to pro mne byl už starý prďola. Jezdil s námi ale všude a potkal jsem ho na zimním táboření v Třinci, to měl na sobě maskáče z wehrmachtu,“ říká František Uma. A vzpomíná, jak mu Ota Jurena jednou málem na Kozlově umrzl. To byl už v pokročilém věku a v té době ještě nebyly mobily.

„Tehdy byla vánice, kupa sněhu a dědek chodil o francouzských holích. A měl jsem ho ubytovaného v budce u rozhledny, kde měl elektrické topítko. Říkal jsem, hlídejte ho, jestli nepůjde ven,“ vzpomíná organizátor. Jenže to se táborníkům nepodařilo a Ota Jurena místo, kde měl pobývat, opustil a vydal se do vánice. Při ní výpravě dokonce ulétly dva stany. Na pomoc se tak v jen v tričku musel vydat Uma sám.

„Našel jsem ho celého modrého, protože to je v takovém počasí hned. Tak jsem ho nacpal do té budky, strhal jsem z něho zasněžené šaty, pustil na něj topítko a začal ho masírovat. Musel jsem mu dát nitrák pod jazyk, aby mi nezkolaboval. Ten se nám nadělal takových problémů. Ale byl to skvělý chlap,“ dodává František Uma.

Autor:


Nejčtenější

Řidič a malý chlapec zahynuli při nárazu automobilu do stromu

Nehoda u pardubického Globusu skončila tragicky. (17.8.2018)

Tragická nehoda se stala po poledni na výpadovce na Hradec Králové na okraji Pardubic. Osobní auto, v němž cestoval...

Muž nařezal dřevo a odjel. Od žhavých pilin mu málem chytla chata

Oheň zachvátil palivové dřevo. Stačila chvíle a přeskočil by na chatu.

O štěstí může mluvit chatař z Jankovic na Chrudimsku, který v pondělí dopoledne řezal vyschlé smrkové dřevo. Kotouč...



VIDEO: Pardubické letiště okupantům odolávalo, i díky šrotu na ranveji

Letiště v Pardubicích.

Pardubické letiště dnes využívají především turisté. Civilním účelům ale začalo sloužit až v roce 1995. Do té doby...

Zemřel plochodrážní jezdec Jedrzejak. Opora Pardubic spáchala sebevraždu

Závody ploché dráhy ve Slaném

Ve věku 39 let zemřel v úterý polský plochodrážní jezdec Tomasz Jedrzejak, který v posledních letech patřil v české...

VIDEO: Hřebeč je děravý kopec. Vydal více než dva miliony tun surovin

Důlní závod v dobách, kdy fungoval, tedy před rokem 1991.

Málokdo si při cestách z Čech na Moravu přes Moravskou Třebovou po obávané „pětatřicítce“ uvědomuje, že při zdolávání...

Další z rubriky

Kubíky dřeva tam, kubíky sem. Ekologické dřevo do kraje firmy dovážejí

V rámci republiky má certifikaci FSC kolem 290 majitelů lesů, celosvětově jich...

Jen jedenáct vlastníků lesů v Pardubickém kraji, které zabírají něco přes procento zalesněné plochy, má certifikát o...

Kapybara utekla chovateli, v noci ji na silnici srazilo nákladní auto

Kapybara z chovu na Vysokomýtsku nepřežila střet s nákladním vozidlem.

Řidič nákladního vozidla srazil v noci u Vysokého Mýta na Orlickoústecku kapybaru. Tento velký hlodavec pocházející z...

Proti okupantům lidé v Pardubickém kraji nasadili i krávy na letišti

Srpen 1968 v Litomyšli

O náladách po přepadení Československa 21. srpna 1968 se zachovala řada svědectví i v Pardubickém kraji. Lidová...

Najdete na iDNES.cz