„Letos se velmi podařila propagace zemědělských škol, zemědělské obory vzdělání zaznamenaly v letošním školním roce největší nárůst počtu zájemců o studium,“ řekl Martin Kiss, vedoucí odboru školství Pardubického kraje.
Mezi ně se řadí nejen klasické zemědělky v Lanškrouně a v Chrudimi, ale i třeba opravárenské učiliště v Králíkách či zahradnická škola v Litomyšli. Největším nárůstem odevzdaných zápisových lístků při porovnání konkrétních škol se může pochlubit pardubická chemická průmyslovka, dále zahradnická škola v Litomyšli, zemědělka a obchodní akademie v Chrudimi.
Největší zájem je stále o gymnázia, 11 procent ze všech přihlášek podali žáci do oborů z oblasti elektrotechniky a informatiky, následovaly strojírenské obory - 10 procent a zemědělské - 6 a půl procenta z celkového počtu přihlášek.
Nastupují silné ročníky
Do škol nyní přichází demograficky silnější ročníky. Letos bude například o 150 žáků víc než loni. Rozšíření tříd na gymnáziích kraj nepřipravuje. Podle krajského radního pro školství Bohumila Bernáška je pozitivní, že už nezaznívá kritika strojírenských společností na malý počet vyučenců a jejich nedostatečnou přípravu na povolání.
„Firmy začaly se školami spolupracovat. Platí to třeba o žamberské firmě Bühler CZ nebo podniku Isolit Bravo v Jablonném nad Orlicí, který otevřel na konci minulého školního roku dílnu, do níž dojíždí studenti skupinově. Instruktoři z firmy si berou jednotlivé žáky a seznamují je s prací na CNC strojích a specializovaných pracovištích,“ řekl Bernášek.
V podpoře technického a odborného vzdělávání je podle něj Pardubický kraj na špici v rámci celé České republiky a důležitý podíl na tom má dlouhodobý projekt na podporu studia technických a odborných oborů nazvaný Technohrátky.
Dosavadních pět let jejich trvání prokázalo, že zejména ve strojařině, elektrotechnice a naposledy u zemědělských škol se osvěta podařila a žáci si nacházejí k těmto oborům cestu.
„Důležité je, že do lavic středních škol už nyní v mnoha případech usedají ti, kteří si předtím školu a její zázemí nejen prohlédli, ale také vyzkoušeli při konkrétní akci,“ řekl Bernášek.
Za pět a půl roku se účastnilo sedmi desítek akcí Technohrátek 9 753 žáků a žákyň ze sedmých až devátých tříd, kteří se na středních školách a učilištích setkalo aktivně s více než šesti desítkami profesí z oblasti strojírenství, elektrotechniky, stavebnictví, zemědělství, zahradnictví, gastronomie či služeb.
Například před několika dny si na stavební škole v Rybitví děti vyzkoušely suché zdění z cvičných cihel, sestavení stavebnice, přesné řezání ruční pilkou, formování kovu za tepla, zhotovení tesařského spoje nebo projektování na počítači v programu CAD.
„Vzdělanostní struktura se však mění a musí se tomu přizpůsobovat školy i firmy. Zaměstnavatelé by neměli hledat jen nízko kvalifikované síly, kterých je nedostatek a jejich práci zastávají cizinci. Je třeba zaplatit důstojné peníze i těm ostatním, jinak se nebudou vracet zpátky na Pardubicko,“ řekla ředitelka SPŠ stavební Pardubice Dagmar Petružálková.
