Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zemanův maxikanál zaujal víc Číňany než Východočechy. Ti ho nechtějí

  7:58aktualizováno  7:58
Staleté představy o kanálu propojujícím tři moře a protínající kraj od východu na západ opět oživilo pražské jednání českých a čínských podnikatelů a prezidentů. Miloš Zeman se o stavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe zasazuje, ale představitelé obcí na trase vodní dálnice jeho nadšení ani zdaleka nesdílejí.

Darovanou koláž s fiktivním kanálem vedoucím napříč Chocní má prezident Miloš Zeman podle mluvčího vystavenou v hradních prostorách. Ve skutečnosti by ovšem vodní cesta zasáhla jen okraj města. | foto: Petr Broulík

Naplánovaná trasa kanálu Dunaj-Odra-Labe vede v Pardubickém kraji přibližně podle měst Česká Třebová, Choceň a dál směrem k Pardubicím.

Uvažovaná obří vodní cesta naráží na ekonomická i ekologická rizika. Prezident Miloš Zeman ji dlouhodobě podporuje, na Hradě nyní podepsali Číňané s Čechy smlouvu o případné spolupráci na přípravě stavby.

Koridor průplavu D-O-L se odpojuje z Labe v blízkosti pardubické městské části

Koridor průplavu D-O-L se odpojuje z Labe v blízkosti pardubické městské části Hůrka, Pardubický kraj opouští u Vranové Lhoty na Moravskotřebovsku.

Vřelé přijetí maxistavby však nelze čekat od řady obyvatel, kteří by ji museli strpět ve své blízkosti.

„Pan prezident je sice zastáncem stavby kanálu, ale pokud by se nedejbože někdy uskutečnila, měla by negativní vliv na obec i na krajinu a životní prostředí,“ řekl starosta obce Rybník na Českotřebovsku Jiří Hrdlička. Raději by uvítal, kdyby vláda odblokovala pozemky určené pro trasu průplavu.

Zatímco v Rybníku by měla být podle dosavadních studií jedna z plavebních komor, tunel i akvadukt, ve Slatině u Vysokého Mýta by měl vést „jen“ akvadukt. Tamní starostka Věra Kadrmasová je ve svém odporu vůči zamýšlenému průplavu ještě razantnější.

Otázkou je, zda by lodě nad hlavami potěšily

„Je to největší nesmysl, co kdo mohl vymyslet, a navíc hodně drahý. U nás by to vedlo skrz kopec, z jedné strany by byla železnice,ze druhé kanál, z třetí rychlostní pětatřicítka - žili bychom tady jako na ostrově. Vůbec s tím nesouhlasíme, pevně věřím, že to nikdy nedopadne,“ řekla starostka Slatiny.

„Až tady něco bude, tak budu mít fousy až na zem, a to měřím dva metry. Ničemu takovému nevěřím,“ reagoval na toto téma starosta Vračovic na Choceňsku Pavel Vařečka.

V Chocni se o průplavu hovořilo během loňské návštěvy Miloše Zemana.

„My jsme s tímto tématem na Číňany nečekali, s prezidentem jsme o tom mluvili už před rokem a darovali mu obraz s vizualizací budoucího průplavu zde v Chocni, ať už je tato stavba reálná, anebo ne. Šlo nám o symbolické vyjádření Chocně jako města s budoucností. Panu prezidentovi jsem říkal, že pro mne je tento záměr prozatím nereálný až utopistický, nemyslím si však, že by se měl házet ze stolu bez dalšího prověřování. Racionalitu záměru neumím posoudit, ale dobře vím, že stavby tohoto typu, dálnice, železnice nebo splavňování řek znamenají historicky skokový impuls pro rozvoj daného regionu,“ řekl choceňský starosta Ladislav Valtr.

Mnohem více by se betonová lobby uplatnila v České Třebové. Na Českotřebovsku by měla hladina dosahovat nejvyšší nadmořské výšky kolem 400 metrů, proto by ji muselo vyrovnávat několik zdymadel.

Plány vodní cesty

Koridor průplavu Dunaj-Odra-Labe se podle dnešních plánů odpojuje z Labe v blízkosti pardubické městské části Hůrka, pokračuje k Černé za Bory, Chocni a dále ke čtyřem plavebním komorám Zálší, Vračovice, Chotěšiny a Voděrady. Následují průplavní tunely Řetůvka a Řetová i průplavní most. Trasa vede přemostěním po okraji České Třebové. Jižně od Rybníku jsou průplavní tunely. Dál se mokrá cesta vine mezi Mladějovem a Rychnovem čtyřmi plavebními komorami Gruna, Radkov, Petrůvka a Pečíkov. U Vranové Lhoty opouští území kraje a pokračuje dál směrem k Olomouci a Přerovu. Ředitelství vodních cest nechává zpracovat studii proveditelnosti, která odpoví na klíčovou otázku, zda má kanál Dunaj-Odra-Labe vůbec vzniknout.

„Občané, kterých se stavba může dotknout, nebudou spokojení, protože Česká Třebová je nejvyšší bod trasy a tady by měl vzniknout nad částí města Lhotka i částí Dlouhé Třebové akvadukt. Takže nevím, jestli by lidi potěšilo, kdyby nad jejich obydlím pluly lodě,“ řekl českotřebovský starosta Jaroslav Zedník, který není přesvědčen, že se průplav začne stavět.

„Myslím si, že je to jen v rámci proklamace a měli bychom zůstat klidní. V současné době je v České Třebové postavena první etapa logistického centra, teď se připravuje výstavba druhé a třetí etapy, všichni tvrdí, že lze vše logisticky zvládnout vlaky a kamiony. Takže z našeho hlediska ekonomická potřeba kanálu není,“ dodal Zedník.

Zato hejtman Martin Netolický zdůrazňuje, že lodní doprava je možností jak ulehčit i železnici, pokud se nebudou budovat další koleje bezprostředně vedle přetíženého koridoru.

„Ale smysl celého průplavu vidím jen za předpokladu stavby celé trasy, jinak nemá smysl,“ řekl hejtman. A připomíná, že stavba kanálu je součástí politiky územního rozvoje, která je vázána i mezinárodními smlouvami.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Bývalí obchodníci nabízeli revize smluv, přitom u seniorů kradli ve velkém

Policie obvinila čtyři mladé muže, kteří si na Pardubicku udělali ze seniorů bankovní ústav. Coby bývalí zástupci energetických firem jim nabízeli revize...  celý článek

Budoucí podoba svitavského bazénu. Autorem návrhu je architekt Roman...
Přestavba bazénu ve Svitavách za sto padesát milionů začne na jaře

Relaxační centrum se saunovým světem a wellness, dětský i plavecký bazén. To všechno by už za dva roky mělo stát v místech dosluhujícího plaveckého bazénu ve...  celý článek

Lea Tomková
Aféra končí. Manažeři z Pardubic už „služební cestu“ do Afriky zaplatili

Tři manažeři pardubických městských firem zaplatili už téměř celou svou loňskou cestu do Jihoafrické republiky. Ta se původně tvářila jako služební, ale...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.