Doba se mění a názory také. Ještě před pár lety se zdálo nemyslitelné, aby se měnil vzhled symbolu města Pardubice. Když server iDNES.cz pořádal před deseti lety anketu, jak by po rekonstrukci měla vypadat Zelená brána, hned 3 223 lidí bylo pro zachování současného stavu. Pro omítku, která má být k bráně ohleduplnější, se tehdy vyslovilo pouze 2 374 hlasujících.
A tak nebylo divu, že politici se spíše drželi zachování statu quo. „Omítku na Zelené bráně považuji za úplnou blbost. Vím, že to je názor památkářů, ale já věřím, že se jej podaří změnit. Myslím, že by to byl zbytečný a hlavně přílišný zásah do podoby města,“ uvedl před deseti lety tehdejší i současný zastupitel a architekt Milan Košař.
Jenže nedávno si stejnou anketu nechal udělat samotný magistrát a hle, výsledky byly opačné. Ankety se zúčastnilo celkem 1 813 lidí a více než polovina si přála, aby Zelená brána dostala po plánované opravě omítku. Ostatních 44 procent hlasujících naopak chtělo, aby se nic na vnějším vzhledu věže neměnilo. Takové výsledky radní zaskočily.
„Čekal jsem, že lidé spíš budou proti omítnutí, Zelená brána bez omítky je tradičním symbolem města,“ řekl náměstek primátora Petr Kvaš z ODS. Ale hlas lidu – hlas boží, a pardubičtí radní tak na začátku týdne už schválili omítnutí stavby ze 16. století. Posledním formálním krokem bude souhlas zastupitelstva, který se dá očekávat.
„Ze dvou variant zahrnujících omítnutí a konzervační metodu byla radou města nakonec jednomyslně odsouhlasena právě obnova omítek. Jak ukázaly předchozí odborné posudky, nejenže je tato metoda efektivnější, Zelené bráně navíc navrátí její původní podobu,“ uvedla mluvčí pardubické radnice Iveta Koubková.
Rozhodování bylo jednohlasné
Historická dominanta města přitom již v předchozích letech prošla dvěma opravami, během kterých byla mimo jiné zajištěna statika památkově chráněného objektu. Následující třetí etapa pak bude zaměřena na ochranu zdiva proti povětrnostním vlivům.
„Plášť této renesanční památky již dlouhou dobu chátrá, jsem proto rád, že jsme se na dnešním jednání Rady města Pardubic takto jednomyslně shodli na dalším postupu,“ uvedl primátor Martin Charvát z hnutí ANO s tím, že v rámci třetí etapy oprav budou vnější omítky na všech průčelích věže obnoveny. „Spodní části jižní fasády se zbytky odbourané strážnice by pak byly opraveny konzervační metodou. Rekonstrukce založená na obnově omítek se přitom vzhledem k charakteru zdiva Zelené brány jeví jako nejkomplexnější,“ doplnil.
Potvrdil, že nyní budou mít závěrečné slovo zastupitelé města. Ti budou o opravě Zelené brány jednat už na příštím březnovém zastupitelstvu. Zvolenou metodu přitom doporučují odborné posudky i názory památkářů.
„Použití omítky nám vyšlo na základě analýz stavu malty i kamenů použitých na věži. Tato varianta je pro ochranu brány, která není v dobrém stavu, jasně nejvýhodnější,“ uvedl v roce 2010 Jan Kadlec z Národního památkového úřadu, který opravu stavby již tehdy připravoval.
Chemická metoda by prý bráně tolik nepomohla a zdivo by se dál nadměrně namáhalo. „Konzervační metoda je nevhodná nejen z hlediska náročnosti očištění povrchu kamene, ale i efektivnosti. Stavba by si sice zachovala současnou podobu a byla chráněna před povětrnostními vlivy, ale nevyřešily by se tím teplotní rozdíly zdiva, s čímž souvisí jeho degradace,“ dodal Charvát.
Omítnutím zdiva by se Zelená brána navrátila ke své podobě, kterou měla do roku 1912. Brána byla postavena roku 1507, po požáru roku 1538 byla nastavena o zhruba 13 metrů a opatřena typickým zastřešením. Je to zbytek gotického opevnění města.
