Kdo až doposud věděl o Pernštejnech jen to, že mají ve znaku zubra, může své (ne)znalosti vylepšit na pardubickém zámku v nové expozici nazvané Pernštejnská rezidence – nejstarší renesance v Čechách.
„Nejbohatší rod v zemi mohl svoje sídlo vyzdobit tím nejlepším, co bylo k dispozici. I po půl tisíciletí dokládají pozůstatky původní výzdoby interiérů dosud nedoceňovanou skutečnost: pardubický zámek byl nejstarším skutečným renesančním sídlem v Čechách,“ řekl ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek.
Nový okruh začíná ve velkém gotickém sále, kde se dějiny rodu ukážou na podlahové historické mapě spolu s významnými sídly Pernštejnů. Velkoplošná malba rodokmenu na stěně vyzdvihne ty nejvýznamnější příslušníky rodu.
Přední český historik Petr Vorel se svým týmem vsadil příběh pernštejnského sídla do politického, náboženského a kulturně-uměleckého kontextu pozdního středověku a rané renesance.
„Návštěvníci se ocitnou v překotné době, kterou bezesporu zosobňuje Vilém z Pernštejna, udatný rytíř středověkého střihu i renesanční vizionář nové éry,“ řekl Vorel.
Zámek neměl galerii, získal moderní portréty
S Vilémem a dalšími se návštěvníci setkají také v nové rodové galerii. Pro zámek ji na zakázku namaloval uznávaný český malíř Petr Nikl.
„Je to poprvé, co si někdo troufl na novou galerii se starými tématy,“ řekl náměstek hejtmana Roman Línek
„Použil jsem dva různé postupy. Pernštejny, u nichž se dochovaly obrazy jejich podoby, jsem zobrazil dle předlohy. Tam, kde jejich vzhled nebyl známý, jsem musel zvolit typ tváře a manipulovat s podobou. První přístup ovlivnil ten druhý,“ popsal svou práci na obrazech Petr Nikl.
A ještě něco je jinak. Šlechticové neshlížejí dolů v nadživotních velikostech, jako tomu standardně bývá, ale s návštěvníkem se setkávají tváří v tvář na jeho úrovni. Až budou lidé stát před Jaroslavem z Pernštejna, posledním držitelem rozsáhlého panství, kterého autoři přenesli na plazmovou obrazovku, začne k nim promlouvat a svěřovat jim svoje životní peripetie, a to hlasem herce Jaroslava Plesla.
S interaktivními prvky se návštěvníci setkají v průběhu celé prohlídky. V temnici třeba daleko lépe než na světle vynikne terakotová výzdoba, kterou právě Pernštejnové dovezli do českých zemí z Itálie.
Na modelu okolí pardubického zámku se zase lidé dozvědí, kde vznikal Vilémem navržený Opatovický kanál, který napájel nebo kdy v Pardubicích hořelo. Ve tmě pak vše vystupuje ve správném podkresu barev.
Jakkoli je celý okruh, který lidé zvolna půjdou i dvě hodiny, veskrze interaktivní a takřka na vše je dovoleno sahat, to největší setkání s dobou čeká návštěvníky ve zbrojnici, která nabízí: Vyzkoušejte, vystřelte nebo aspoň obtěžkejte.
„Vše jsou repliky kromě dvou pernštejnských zbraní, takzvaných tuplháků,“ řekl spoluautor expozice Jan Tetřev z Východočeského muzea.
Děti si mohou vyzkoušet rytířskou zbroj, obtěžkat si zbraně, které Pernštejnové používali, ale i připravit se na střelbu z kuše opravdovými šípy. Nikoho ale nezasáhnou, zbraň má krátkou natahovací možnost, takže nebezpečí úrazu snad nehrozí.
Akční je historická střelnice. Kdo se trefí, tomu zasažená figurína zhasne.
Celkově stavební práce vyšly na 111 milionů korun, samotná expozice vyšla na 25 milionů. Kromě 1,5 milionu zaplatil veškeré náklady na expozici Pardubický kraj.
Celý okruh si návštěvníci mohou projít sami, nebo s průvodcem. Otevřeno je každý den kromě pondělí od 10 do 18 hodin. Vstupné je 220 korun, snížené stojí polovinu.
