Když si turisté fotí litomyšlský zámek, často si dávají pozor, aby se jim do záběru nedostal i moderní stan s lezeckou stěnou pro děti. Nechalo jej postavit město před čtyřmi lety při obnově zámeckého areálu z prostředků Evropské unie. Až teď se ukázalo, jak moc vadí památkářům.
Vedení města před stavbou dětského pavilonu památkářům vysvětlovalo, že jde o konstrukci, kterou lze bez problémů rozmontovat a přenést jinam. Národní památkový ústav tehdy s umístěním atrakce souhlasil.
Teď ale už čeká, až ocelová konstrukce s koncem takzvané udržitelnosti projektu zmizí. Město se pokouší památkáře přesvědčit, aby pavilon nechali tam, kde je.
„I díky stanu se k zámku natáhl život z města. Chodí tam děti s maminkami, když je hezky sednou si do kavárny, dají si kafe, děti si tam hrají. Když to dáme pryč, nebudou mít důvod chodit na zámek,“ uvedl starosta Litomyšle Radomil Kašpar.
„Stan byl navržen jako demontovatelný, a proto NPÚ předpokládá, že vlastník stanu, tedy město Litomyšl jako příjemce dotace a realizátor projektu Zámecké návrší, najde pro toto dílo jiný prostor mimo zámecký areál - na vlastních pozemcích,“ uvedla Lucie Bidlasová, vedoucí tisková mluvčí územní památkové správy NPÚ na Sychrově. Podle ní taková byla na počátku i ústní dohoda.
O pavilonu bude rozhodovat vědecká rada
Starosta o ponechání pavilonu jednal s generální ředitelkou NPÚ Naděždou Goryczkovou, ale zatím se nedohodli. „Paní ředitelka požádá vědeckou radu, aby se na to podívali a vyjádřili odborný názor, zda ano, nebo ne,“ uvedl.
Uznává, že konstrukce, kde si děti mohou lézt po provazech, měla být subtilnější, ale kvůli statice bylo nutné zvolit jiné řešení. Památkáři původně také předpokládali, že se konstrukce před každou zimou rozmontuje, ale ukázalo se, že by to stálo několik set tisíc korun. A tak tam pavilon stojí (zatím) nastálo.
Navrhla jej architektonická a projekční kancelář HŠH architekti. Jeden z autorů, Petr Hájek, který letos získal cenu Architekt roku 2018, si pochopitelně stěhování pavilonu nepřeje.
„Vyjednává se o podmínkách, jak to bude vypadat po roce 2020, žádná z možností není uzavřena. Pochopitelně bojujeme za to a doufáme, že tam pavilon zůstane,“ uvedl.
Litomyšl nemá pravděpodobně moc možností, jak se bránit proti případnému rozhodnutí památkářů odsunout pavilon pryč. Pozemek pod ním totiž patří státu. „Kdyby nebyla možná dohoda, museli bychom uvažovat o tom, že stan dáme jinam, prostory na to máme, ale byla by to škoda,“ uvedl Kašpar.
Jste pro odstranění ocelové konstrukce pavilonu ze sousedství zámku v Litomyšli?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 12:00 čtvrtek 25. října 2018. Anketa je uzavřena.
Na obnovu zámeckého návrší dala Evropská unie 400 milionů korun. Město opravilo řadu památek v okolí zámku UNESCO, ale architekti do areálu vložili řadu moderních prvků jako pojízdné laminátové zázemí se záchody uvnitř zámecké jízdárny, laminátové žlaby, kterými teče potok v anglickém parku, a také ocelovou konstrukci dětského pavilonu. To část místních obyvatel kritizovala.
Že Litomyšl je progresivní a nebojí se odvážných architektonických počinů, dokazuje i výstava, která je až do 4. listopadu k vidění v Národním technickém muzeu v Praze.
Autoři David Vávra a Petr Volf jí dali název, který s trochou nadsázky vystihuje ambice tohoto desetitisícového města: „Litomyšl - hlavní město současné české architektury“.
