Podnikatel Pavel Lapáček se před pěti lety rozhodl vybudovat u Hlinska zábavní centrum Pohádkové peklo ve tvaru obrácené lodi plné podzemních chodeb a schodišť.
Úřady stavbu povolily, nicméně zanedlouho začala v okolí klesat hladina podzemní vody. Nikdo nevěděl proč.
„Bylo nám majitelem řečeno, že půjde o vinný sklípek. Nikdo z nás nebyl pozván ke stavebnímu řízení. Až když nám to začalo růst před očima, začali jsme se zajímat,“ řekl k téměř pět let táhnoucí se kauze Miloš Lorenc, jehož pozemky sahají k rozestavěnému Peklu nejblíž.
Až později se sousedé dozvěděli, že stavba sahá do hloubky dvanáct metrů pod zem, tedy pod úroveň spodní vody. Podnikatel nechal některé prameny svést do malých jezírek pod zem a nadbytek vody musí z podzemí neustále odčerpávat do starého potrubí pro svod dešťové vody, které vyvěrá do luk a lesů pod obcí. Zpočátku o tom nikdo včetně úřadů nevěděl. Lidem se však kvůli tomu postupně ztrácí voda ve studních.
L’ubomíra Sokolová patří k těm osadníkům, kteří mají s vysycháním studní největší problém. Na zahradě má zcela prázdnou šestimetrovou studnu.
„Loni jsme měli asi metr vody a letos jsme na nule. Je to náš jediný zdroj vody. Na jaře jsme mívali ve studni pět metrů vody. Momentálně si nemáme ani čím umýt ruce,“ uvedla žena.
Manželé Beranovi bydlí v domku na dohled od vznikajícího centra Pavla Lapáčka. Na podzemní vodě jsou stoprocentně závislí.
„Naším jediným zdrojem vody je vrt. Pociťujeme, že je v něm méně vody. Občas nám z kohoutku neteče voda jako dříve. Máme strach, co bude za rok či dva,“ obává se Václav Beran.
Lidé z okolí si stěžují, že úřady jdou podnikateli na ruku. „Stavba nemá čtyři roky povolení pro nakládání s vodami, za ty roky se zvětšila dvakrát, ale vždy byla úřady dodatečně povolena,“ upozornila Hana Pelikánová, členka spolku Pláčeme, do něhož se před nedávnem obyvatelé z vesnic Čertovina, Medkovy Kopce a Pláňavy semkli.
Úřad své jednání nechce vysvětlit. „Je to moc složité“
Úřady od začátku tiše tolerovaly podnikatelův postup. Stavba neprošla ani takzvaným procesem EIA, tedy posouzením vlivů na životní prostředí. „Vadí mi, že úřad ví o všem, co se děje, ale tvářil se, že o tom neví. Postupnou metodou podniká kroky, které vedou spíše k legalizaci, než aby řešil, že zde dochází k nevratným změnám,“ uvedl Beran.
Městský úřad v Hlinsku odmítl vysvětlit, proč úředníci neřeší mizející vodu ve studních a tolerují podnikateli čerpání vody bez řádného povolení. „Odmítám na toto téma odpovídat, protože je to velice složitá otázka,“ řekla pouze vedoucí Odboru životního prostředí v Hlinsku Jaroslava Šulcová.
Odbor životního prostředí Pardubického kraje řešil stížnost na nečinnost hlineckých úředníků, ale zamítl ji. Jisté pochybení však Pardubický kraj připouští. K nelegálnímu čerpání spodní vody totiž nemuselo nikdy dojít, kdyby stavba nezískala stavební povolení.
„Nemělo být vůbec vydáno stavební povolení obecním stavebním úřadem, než se vyřeší tyto vodohospodářské záležitosti. Už v průběhu stavby se musela snižovat hladina podzemní vody. Jsme si vědomi, že tam určitě dochází k porušení povinností daných vodním zákonem. To je záležitost, která by se měla řešit sankcemi,“ uvedla vedoucí oddělení vodního hospodářství Jana Hroudová.
Zároveň si podle ní lze těžko představit, že vodoprávní úřad zakáže čerpání vody, které je nutné k tomu, aby nedocházelo k zatápění stavby, když byla stavba obecně povolena. Každou vteřinou tak podnikatel spodní vodu dál nehospodárně odčerpává a vypouští. Louka, na které hospodaří zemědělec Karel Jeníček, je tak podmáčená čerpanou vodou z Pekla, že ji musí nechat ležet ladem. „Minulý rok tam teklo takové vody, že se to tam nedalo vůbec posekat,“ uvedl.
Podnikatel Pavel Lapáček tvrdí, že lidé s nedostatkem vody ve skutečnosti problém nemají.
„Tady nejde o vodu, tady má vody každý dost. Jde o to, že mi chtějí znemožnit podnikání, chtějí zastavit stavbu. Jedná se o klasickou českou závist a zlobu,“ řekl Lapáček.
„Nechceme nikomu bránit v podnikání, náš zájem spočívá v ochraně vodních zdrojů, lidí, přírody a krajiny. Na pramenné louce tady doslova vyrostlo peklo. V době, kdy se mluví o každé kapce vody, suchu a hospodaření s vodou, tohle přes úřady projde,“ uvedla neformální mluvčí spolku Pláčeme Hana Pelikánová.
Jak ale může podnikatel tvrdit, že vody je dost, když sousedům podle jejich slov chybí?
Hydrogeologická zpráva Ekomonitoru objednaná podnikatelem přiznává, že trvalé čerpání vody může ovlivnit úroveň spodní vody několik desítek metrů od stavby. Problém to však podle hydrogeologů není. Zpráva, která je vodoprávnímu úřadu podkladem pro vydání povolení pro nakládání s podzemními vodami, uvádí, že rodinné domy v této části obce jsou vesměs napojeny na vodovodní řad a případný pokles hladiny podzemní vody v okolí nemusí představovat takové riziko.
Spolek Pláčeme v probíhajícím správním řízení vznesl námitky a požaduje, aby podnikatel stavbu zaizoloval tak, aby voda nemusela být bezúčelně čerpána.
Proč sousedům podnikatel Pavel Lapáček nevyhoví? „Nejsem znalý těchto věcí, problém vyřeší zasakovací zařízení,“ uvedl. Přišel totiž s nápadem, jak navracet vodu znovu do podzemí místo toho, aby stavbu zaizoloval.
Voda se vrátí tam, odkud odešla, slibuje podnikatel
„Po zprovoznění zařízení je téměř stoprocentní jistota, že se voda vrátí tam, odkud odešla, tedy že se zasákne zpátky do území, odkud byla odčerpána,“ uvedl Pavel Lapáček k vsakovacímu zařízení, které spočívá ve vybudování jezírka, podzemní akumulační nádrže a zasakovacích ploch propojených potrubím.
Místní lidé však nevěří, že bude zařízení fungovat. Mají na to zpracovaný posudek, ze kterého vyplývá nefunkčnost vsakovacího zařízení v podobě, v jaké bylo navrženo. „Systém takto dle posudku fungovat nemůže, protože ta voda se tam nevrátí. Voda se odčerpává několik let, úřady o tom vědí a nezastavily to,“ řekl Václav Beran.
Obyvatelé Čertoviny a Medkových kopců bydlící v bezprostřední blízkosti zasakovacích rybníčků odmítají zařízení také z praktických důvodů. „Voda zamokří okolní pozemky, nádrž bude ideálním líhništěm komárů a v zimě zamrzne a nebude fungovat. Zasakování v blízkosti objektu je perpetuum mobile,“ dodala k nic neřešícímu opatření Hana Pelikánová, která má dům se zahradou ve svažitém terénu pod Peklem.
Spolek Pláčeme se proti podnikateli brání i soudně. „Protože nás nepozvali ke stavebnímu řízení jako sousedy. Pokud by byly prameny zaizolované, bylo by po problému a všechno by bylo jako dřív. Úřady řeší jednotlivosti, neberou to globálně. Upouští od místního šetření a ústního jednání. Všechno se dělá dodatečně. Všechny posudky a závěry úřadů vycházejí ze stavu, který je, ale absolutně neřeší stav, proč k tomu došlo. Chceme, aby se měřilo všem stejným metrem,“ podotkl předseda spolku Miloš Lorenc.
Podnikatel Lapáček tvrdí, že se chtěl se sousedy domluvit a nabízel jim monitoring studní.
„Všechny žádosti o jednání byly bez reakce. V žádném případě jsem nezačal stavět stavbu načerno. Všechno je to lež. Stavba se v průběhu času měnila. Jak přicházely nápady, požádal jsem o změnu stavby před dokončením,“ řekl.
Dodal, že chce s lidmi na Čertovině znovu jednat. „Má nabídka jednat a nalézt řešení této situace stále platí,“ uvedl Lapáček.
