Pardubické Automatické mlýny jsou jednou z prvních realizací slavného...

Pardubické Automatické mlýny jsou jednou z prvních realizací slavného architekta Josefa Gočára. | foto: Michal Klíma, MAFRA

V Automatických mlýnech chce mít kraj depozitář knihovny a muzea

  • 1
Krajští radní přišli s návrhem, jak mimo jiné využít budovu Automatických mlýnů v centru města. Chtějí tu mít depozitáře pro krajskou knihovnu, muzeum a další kulturní organizace kraje.

Vedení kraje už proto začalo na téma depozitářů jednat i s magistrátem Pardubic. "Mlýny jsou v samém centru města a jsou nevyužité. A právě pro knihovnu je depozitář v centru mnohem výhodnější než třeba původně plánovaný v Ohrazenicích," uvedl hejtman Martin Netolický.

Výroba v Automatických mlýnech skončila loni v březnu, od té doby se na světlo dere jeden nápad za druhým, jak neobvyklou budovu využít.

Vznikla například iniciativa Mlýny městu, která navrhovala radním vybudovat z mlýnů centrum umění a vzdělávání. Navíc studenti architektonických oborů dvou univerzit vypracovali plány na využití objektu.

Jenomže mlýny stále patří původnímu majiteli Good Mills a najít kupce se nedaří, byť zájem o koupi nevyloučila ani radnice. Podle hejtmana je teď proto ideální příležitost, jak celé dění popohnat kupředu.

"Právě jednáme o využití evropských dotací do roku 2020 a mlýny jsou typický brownfield, jejichž obnovu právě evropské fondy podporují," uvedl hejtman.

Automatické Winternitzovy mlýny

První pardubická stavba architekta Josefa Gočára (1880-1945) vznikla v letech 1909 a 1910 na břehu Chrudimky jako zakázka pro bratry Egona a Karla Winternitze.

Architektura mlýnů je asociací babylonské Ištařiny brány. Gočár v té době zároveň projektoval lázeňský dům v Bohdanči, otevřený 1. května 1913, a kubistický palác U Černé Matky Boží v centru Prahy. Areál je tvořen obilním silem a samotným mlýnem, postaveným ze světlých a tmavých cihel, které na průčelí budov vytvářejí výrazné ornamentální vzorce. Za renesanční vzpomínku jsou označovány motivy vlaštovčích ocasů, kterými mlýny byly doplněny ve dvacátých letech.

Dodal, že ať již koupí budovy mlýnů kdokoliv, bude nucen do jejich přestavby investovat stovky milionů. "Pokud by se tam chtěli usadit umělci nebo lidé z oblasti kultury, bylo podle nás vhodné, kdyby část objektu sloužila i jako depozitář pro kulturní instituce," dodal hejtman.

Lidé z hnutí Mlýny městu však depozitářům v historické budově moc nakloněni nejsou, byť by sklady zabraly jen malou část všech prostor. "Je jasné, že i v případě využití mlýnů pro kulturu budou potřeba nějaké místnosti jako zázemí, ale jejich využití coby depozitáře mi přijde poněkud zavádějící a pro tuto budovu nevhodné," uvedl Ondřej Teplý, člen pracovní skupiny Mlýny.

Podle něj není ani podstatný ten argument, že by kraj díky svým plánům dokázal mlýnům přinést peníze z evropských fondů. "Ano, bývají to významné částky, ale takové prostředí, jaké nabízejí Automatické mlýny, se potřebuje hledat, pozvolna nacházet, co mu vyhovuje, a ne jen okamžitě postavit a pak dodržet povinné pětileté využití," dodal Teplý.

Ale poslední slovo bude mít vedení radnice, které právě v těchto dnech bude jednat s majiteli areálu o odkupu.

"Depozitář si tak klidně umím představit, ale podstatné je, aby většina areálu byla otevřená pro lidi a plnila kulturně-vzdělávací funkci," uvedl náměstek primátorky František Brendl s tím, že o koupi mlýnů budou v září hlasovat zastupitelé. Podle některých radních by se do areálu mohla přestěhovat také divadla 29 a Exil.

,