Ředitelé mnoha škol se proto snaží pomoci rozpočtu nejrůznějšími aktivitami, od nabídky stravování ve školních jídelnách až po prodej zeleniny ze školních statků nebo služby autoservisů.
Školám mohou pomoci také peníze z evropských fondů. Cest k nim je podle ředitele Soukromého gymnázia Vratislava Šembery v Letohradě několik. Zajímavé je přitom podle něj věnovat se vzdělávání dospělých.
"V současné době máme pro veřejnost otevřeno asi jedenáct jazykových kurzů s rodilými mluvčími. Trochu peněz nám to přinese z unie, trochu si připlatí sami frekventanti. A nám to pomůže aspoň zčásti vylepšit rozpočet," uvedl ředitel, podle něhož je škoda, že se ještě najdou školy, které se bojí nebo si neumí o dotace požádat.
Podobnou cestu razí i ředitel gymnázia ve Svitavách Milan Báča, který je také členem pardubického Centra celoživotního vzdělávání. Tady se dokonce dostali tak daleko, že získali certifikát jazykové školy s právem ukončit studium státní zkouškou. I tady vítají, že jim evropské peníze pomáhají zlepšit finanční bilanci.
O studium jazyků je podle něj zájem především mezi lidmi, kteří dnes potřebují znát cizí řeč na slušné úrovni v zaměstnání, nebo těmi, kteří se chystají vycestovat za prací do zahraničí.
"On by byl hřích tyhle peníze nevyužít, když už jsou k dispozici. Jejich čerpání ale musí mít smysl," dodal ředitel.
Školy si svými speciálními kurzy vylepší rozpočty
Velkou perspektivu má vzdělávání dospělých v potravinářských oborech. Potvrzují to jak manažeři samotných firem, tak ředitel pardubické Střední školy potravinářské a služeb Zdeněk Zitko. Jeho domněnku potvrzuje Bohumil Štanglica, ředitel pekárenské společnosti Nopek Vysoké Mýto.
"Lidi z ulice se jeví často jako šikovní nebo si pro ně obstaráme rekvalifikační kurz přes střední potravinářskou školu v Pardubicích. Po jeho absolvování dostanou certifikát a cítí se potom ve fabrice podstatně lépe," uvedl ředitel.
Zitko si podle svých slov nemůže na nezájem o rekvalifikace stěžovat.
Rekvalifikují se na výrobce marcipánu
"Potravinářská řemesla mají velkou budoucnost, zájem o ně neustále roste. Lidé si kolikrát udělají školu, a nakonec jsou zaměstnaní úplně někde jinde. Příkladem mohou být cukráři nebo pekaři. Nastoupí do práce a tam zjistí, že je práce v pekárně baví a chtějí si doplnit vzdělání. Proto u nás běží rekvalifikace na pekaře, cukráře nebo výrobce marcipánu, které jsou hrazeny z evropských peněz," dodává ředitel.
Na nedostatek odborníků si nestěžují jen pekaři nebo cukráři. Také zástupci mlékárníků, sýrařů, pivovarníků nebo vinařů naříkají, že jim chybí kvalifikované síly. Odborných škol přitom stále ubývá.
"Evropské peníze mohou být řešením. Mohou pomoci těm několika školám, které tu ještě jsou, aby nabízely podstatně víc rekvalifikačních kurzů než doposud," myslí si ředitel pardubické školy Zitko.
