„V této fázi výzkumu se zaměřujeme na to, jakým způsobem změnila lidská činnost přírodu kolem Labe. Modelujeme průběh starých říčních koryt. Zjistili jsme, že se zde ve vrcholném středověku naplavila skoro dvoumetrová vrstva. Stalo se tak díky tomu, že lidé na horním toku odlesnili Krkonoše či části podhůří,“ říká archeolog Petr Juřina ze společnosti Archaia, která se jako jedna ze tří firem podílí na výzkumu pod plánovanou D35.
Byť se pod usazenou vrstvou nachází nálezy, archeologové je zkoumat nebudou. Tak do hloubky podle zadání zakázky jít nemohou. Naleziště tak skončí zakryté pod náspem pro další generace. Archeologové nicméně tuší, co se pod vrstvou skrývá.
„Na vybraných místech jsme provedli sondy, které odhalily například pozůstatky dřevěných konstrukcí mostů. Odebrali jsem vzorky, takže později budeme znát přesnější data,“ upřesňuje Juřina.
To, že některé cennosti zůstanou pod zemí, zkušeného archeologa nemrzí.
„Zpracování toho, co jsme už našli a vykopali, nám zabere už tak hrozně moc času. Jen ať to tam zůstane pro další generace,“ usmívá se Juřina. Podstatné pro něho je, že o nálezech vědí a že to nijak neohrozí stavbu dálnice.
Záchranný archeologický výzkum pokračuje i z druhé strany řeky blíže k Bukovině nad Labem. Tam mají archeologové práci kvůli písečnému podloží složitější a jednotlivé nálezy se jim daří odhalovat díky postupu v takzvané čtvercové síti. Vykopávky zde datují do mladší a pozdní doby bronzové, tedy staré 1200 až 800 let před Kristem.
Na obou místech pracují archeologové jen na částech, zbytek už prozkoumali, opustili a předali zpět investorovi. Plochy jsou tak připravené, aby se na nich mohlo začít stavět. V tomto území vyroste estakáda přes Labe a jeho záplavové území, na které již silničáři získali stavební povolení (psali jsme o tom zde).
Průzkum se přesunul na další místa
Pozemky u Labe archeologové opustí přibližně v říjnu, část z nich se přemístí do té doby v trase dále. Nastoupit by měli na plochy uvolněné po sklizni. K vidění je těžká technika pod obcí Časy, kde se ve svažitém terénu provádí skrývka ornice poblíž budoucí mimoúrovňové křižovatky. Kvůli dešťům a podmáčenému jílovitému podloží se práce mírně zpozdily.
„Čekám zde spíše izolované objekty, než souvislé osídlení. Na terénních hranách však nelze vyloučit ani přítomnost pohřebiště z období pravěku,“ naznačuje Juřina. Zatím archeologové hlídají skrývky. Naopak rýhy pod kupami zeminy v sousedství silnice I/36 jsou již opuštěné.
Kvůli nedořešeným výkupům se stále nekoplo do země na některých místech u Rokytna, kam se archeologové těší. Zde na ně čekají cenné nálezy.
„Zůstává nám tam rozsáhlé žárové pohřebiště. Nemá cenu se ale pouštět do skrývky, takže k ní by došlo až po zimě v další výkopové sezoně v dubnu,“ podotýká Juřina. Pohřebiště je rovněž z doby mladší doby bronzové.
Archeologové práce raději odloží, aby jim naleziště nezničily mrazy. Následně nepoužijí těžkou techniku, jelikož hroby nejsou v tomto místě tak nízko. Dokládá to fakt, že na část z nich narazili v minulosti při své činnosti i zemědělci.
„Tady musíme zvolit jiný přístup, než jinde, kde si půdu necháme skrývat hlouběji,“ potvrzuje Juřina.
Výzkum neprobíhá ani na polích dále směrem k Ostrovu, kde podle nájemních smluv mohou zemědělci hospodařit do 30. srpna. Vstup na oseté pozemky se na jaře stal zárodkem sporu, který musela řešit až přivolaná policie (psali jsme o tom zde).
Nálezy si zatím ponechává společnost u sebe, ovšem po ošetření a zakonzervování na odborných pracovištích na různých částech republiky poputují do sbírek muzea v Pardubicích.
Opatovice nad Labem, kde dnes sjízdný kousek D35 končí kruhovou křižovatkou.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
