Výzkumníci nepatří v Pardubickém kraji mezi menšinový obor. Na tisíc zaměstnaných osob připadá v kraji 16 zaměstnanců výzkumu a vývoje, což znamená v mezikrajském srovnání páté místo. Zasloužil se o to hlavně okres Pardubice, který se řadí mezi šest ze 77 okresů včetně Prahy, ve kterých je zaměstnáno v tomto oboru více než tisíc zaměstnanců. Údaje před několika dny zveřejnila Krajská správa České statistického ústavu (ČSÚ) v Pardubicích.
Výzkum a vývoj má navíc výbornou pověst, o kterou se zasloužily Univerzita Pardubice, ústavy při Synthesii a Explosii, Synpo, JHV -Engineering, Era, Retia, Contipro, Orling, Saint-Gobain Adfors, Rieter CZ, Iveco i další podniky.
Ale předčasné závěry z čísel statistiků bývají ošidné a platí to i pro tento případ. Situace v této oblasti není nejlepší, dokonce se zhoršuje.
Zatímco se jinde počet pracovišť provádějících výzkum a vývoj i počet zaměstnanců postupně zvyšuje, pro Pardubický kraj to neplatí. „Jen během dvou let se počet pracovišť snížil o devět a počet zaměstnanců o pětatřicet. Kvůli dynamickému rozvoji výzkumu v Olomouckém kraji a pozvolnému růstu počtu pracovišť v Královéhradeckém kraji byl Pardubický kraj odsunut až na osmé místo,“ řekl analytik ČSÚ Petr Dědič.
Jiné kraje si umí peníze lépe stáhnout
O důvodech lze podle něj jen spekulovat, zvláště když bližší údaje o ústavech a podnicích statistikové neposkytují. Stagnaci však dokládá i to, že se podíl kraje na celkovém objemu výdajů na výzkum a vývoj v republice postupně snižuje - během čtyř let ze 4,0 procenta na 3,2 procenta. Její příčinou může být také to, že výzkum podporuje v kraji málo peněz z veřejných zdrojů. Částka 564 milionu korun tvoří dvě procenta z celostátního objemu tuzemských veřejných prostředků vynaložených na výzkum a vývoj v roce 2014.
„Překvapil mě nízký podíl veřejných financí, které v Pardubickém kraji míří do výzkumu a vývoje. Je to podprůměr oproti jiným krajům, které si veřejné prostředky umějí lépe stáhnout k sobě, než je tomu v našem kraji,“ řekl Petr Dědič.
Zatímco celostátně tvoří tuzemské veřejné zdroje financování výzkumu třetinu, v kraji je tento podíl jen pětinový. Naproti tomu má v kraji větší zastoupení výzkum financovaný podnikatelskou sférou. V kraji činí přes 70 procent, v celé republice je jen 50 procent. Nižší zastoupení na provádění výzkumu měly v kraji vysoké školy, kde se v porovnání s rokem předchozím výdaje snížily o čtvrtinu.
Malou dynamiku Pardubicka v oblasti výzkumu a vývoje ostatně dosvědčuje krach TechnoParku, který se měl stát podnikatelským inkubátorem právě pro tento typ firem. Na druhou stranu příslibem nárůstu kvalifikovaných zaměstnanců je například Foxconn, který hodlá investovat velké peníze do pardubického výzkumného centra. Což platí také o výrobci systémů pro řízení a sledování letového provozu společnosti Era, která staví ve svém pardubickém sídle novou čtyřpatrovou budovu výzkumného a vývojového centra.
Předsedou Krajské rady pro inovace je hejtman Martin Netolický. Ten také doufá, že příště už statistikové zaznamenají posun k lepšímu. „Naším cílem je dostat Pardubický kraj z pohledu čerpání evropských fondů na inovace mezi nejúspěšnější regiony v republice. V minulosti se na tuto oblast nekladl takový důraz, v tomto ohledu máme co dohánět,“ řekl hejtman při založení této poradní skupiny.
