Slunce se zvolna šplhá na obzor a v jeho rozbřesku zatahují rybáři sítě plné ryb. U břehu jezdí při hladině obří hřbety kaprů. Výstavních chovných kusů. Mezi nimi se mihne štika nebo lín. Jen za pár chvil je všechny stihne stejný osud.
Kapři v rybníce Buňkov jsou totiž napadení herpes virem a protože ostatní rybí druhy mohou být přenašeči tohoto viru, musí se všechny ryby zabít. Specializovaná firma je v kontejneru hned po výlovu udusí plynem.
„Naše kapry postihl takzvaný koi herpes. Dostal se sem z Asie nekontrolovanou distribucí barevných koi kaprů. My je do rybníků nevysazujeme, ale při letošním výlovu Račanského rybníka a malého Buňkova jsme jich vylovili čtyřicet kilogramů. Tuto virozu navíc může přenášet i vodní ptactvo,“ říká šéf Rybářství Přelouč Josef Kratochvíl.
Šéf krajských veterinářů Radek Axmann nemoc na území Pardubického kraje nepamatuje. Na Přeloučsku je jediný záchyt této nemoci v České republice. Loni byla v Česku na dvou místech.
„V létě jsme prováděli monitoring a byl negativní. Skutečně to tedy vypadá, že sem byla nákaza uměle zavlečená,“ říká Axmann.
Stejně jako šéf přeloučských rybářů se přiklání k možnosti, že barevné kapry nakažené virem do Buňkova vypustil některý z chovatelů těchto okrasných ryb, protože je nechtěl zabít.
Rybáři tvrdí, že na koi herpes neexistuje léčivo, ani očkování či přísada do krmení, která by zákeřnou chorobu zastavila.
„Rozvíjí se jen při určité teplotě. Když je voda teplá 22 až 28 stupňů, viroza se rozvíjí. Ryba s ní může žít i několik let, než se při extrémních klimatických podmínkách objeví,“ říká Kratochvíl.
Proto se hospodáři musejí zbavit všech ryb. I dravé štiky a candáti musejí být zlikvidováni, protože jsou potenciálními přenašeči, i když na ně nemoc neútočí.
Viroza zůstává na ploutvích, ve slizu, kdyby se dostali do jiných vod k dalším rybám, virus by se šířil dál. Takhle to vypadá, že byl odhalený v ohnisku. I proto veterinární správa nařídila všechny ryby utratit. Choroba není přenosná na člověka.
Ryby usmrtí vytěsnění kyslíku v kontejneru
Ryby se pomocí plynu usmrcují v kontejneru z kafilerie spuštěném nad hladinu. „Napustí se do něj asi do třetiny voda, nasadí se tam šest až osm tun ryb, pak se přikryje. Vedle jsou nádoby s kysličníkem uhličitým a ten se tam pustí. Vytěsní v kontejneru kyslík a ryba uhyne. Voda se vypustí a ryby se odvážejí do kafilérie,“ popisuje Kratochvíl.
Celá akce potrvá dva a půl dne. Rybí moučka, která zpracováním rybích těl vznikne, se může bez problémů používat k dokrmování zvěře. „Je to smutná využitelnost,“ říká Kratochvíl.
Škoda se vyšplhá k šesti milionům korun. Organizace bude žádat stát o náhradu škody, prvotní výdaje však přeloučští rybáři musejí zaplatit sami. Už nyní mají přislíbeno zaplacení vyvápnění rybníka, což je dezinfekce, která by měla možné zárodky definitivně zahubit. Vyjde na několik set tisíc korun.
