"Na většině území severovýchodních Čech spadlo jen kolem 50 procent obvyklých srážek, na Královéhradecku a na Vysočině jen 30 až 40 procent obvyklého množství. Důsledkem jsou nižší průtoky vody v řekách," uvedl klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu Ladislav Metelka.
Současné průtoky na sledovaných tocích dosahují jen 10 až 40 procent výše hodnot dlouhodobých březnových průměrů, přičemž nižší hodnoty jsou spíše na menších tocích a na jihu regionu.
Obvykle přitom podle meteorologů bývá březen obdobím zvýšených průtoků, často působených táním sněhu, případně v kombinaci s dešťovými srážkami.
Současná situace se zřejmě teprve projeví v jarních měsících. Obavy mají zejména zemědělci, ale třeba i majitelé studní.
Zdraží sucho vodu?
"Pokud nepřijde deštivější období a bude trvat teplotně nadnormální počasí, lze předpokládat, že se na jaře ještě zvýší výpar vody z půdy a to povede k jejímu dalšímu vysušování," upozornil Metelka.
Přitom vegetace v té době podle něj většinou potřebuje pro svůj růst poměrně velké množství půdní vlhkosti, která ale už teď chybí. Z geografického hlediska lze očekávat problémy prakticky všude v severovýchodních Čechách, nejvíce ale zřejmě na Pardubicku a Královéhradecku a také na Vysočině.
Pokud se situace nezmění a současné sucho bude nadále přetrvávat, mohlo by se to promítnout i na ceně vody například na Hradecku. Hladina podzemní vody má totiž vliv na to, z jakých zdrojů se bude čerpat.
"Zásoby vody v republice jsou závislé na sněhu. Náš hlavní zdroj vody je v Lité na Rychnovsku a zbytek objemu nakupujeme ze zdrojů na Pardubicku, Chrudimsku a Náchodsku nebo čistíme vodu z Orlice. Nízká hladina vody v Lité může ovlivnit naši výrobní cenu, protože nákupní ceny suroviny se liší. Ceny na letošní rok jsou už ale dané," řekl ředitel společnosti Vodovody a kanalizace Hradec Králové František Barák.
Podle Ladislava Metelky sice současná situace není obvyklá, avšak v minulosti již podobné zimy byly.
"Poměrně výrazně teplé zimy s malým množstvím sněhu se čas od času vyskytnou. Například v roce 1972 byla zásoba vody ve sněhu v první dekádě března ještě menší než letos a počátkem března 1970 dokonce sníh prakticky chyběl," uvedl klimatolog a upozornil, že riziku sucha se v budoucnu nevyhneme.
Koryta v ohrožení
"To je samozřejmě i u nás předmětem výzkumu. Všechno ale nasvědčuje tomu, že riziko sucha bude do vzdálenější budoucnosti spíše narůstat. Ani ne v zimě, ale spíše v letních měsících a počátkem podzimu. Souvisí to s předpokládaným oteplováním a také se změnou rozložení srážek během roku. Zimní srážky mají spíše mírně narůstat, zatímco letní budou spíše mírně klesat," řekl Metelka.
Na možné katastrofální následky vývoje počasí v dalších letech už vloni upozorňoval ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského Mark Rieder.
"Vytvořili jsme scénáře pro období let 2071 až 2100. Kdyby se vyplnil ten horší, některá koryta by v teplejším období zcela vysychala a Hradec, ale třeba i Pardubice by měly vážný problém se zásobováním pitnou vodou. Jsou to tvrdá data, žádné věštění," upozornil Rieder.
Takzvaná sušší perioda, která se s vlhkým obdobím střídá zhruba ve čtyřicetiletém cyklu, by se podle Riedera na stavu vody mohla projevovat už během následujících deseti let.
