Dobývání manganu u Trnávky lidi neohrozí prachem ani dopravou, říká těžař

  7:58aktualizováno  7:58
Do lokality poblíž Trnávky na Pardubicku se možná do čtyř let vrátí průmyslový ruch. Firma Mangan Chvaletice chce místo síry, která se tam těžila v 60. letech minulého století, těžit mangan. Okolní obce s Národním hřebčínem a chvaletickou elektrárnou nyní čekají, až jim firma upřesní svůj podnikatelský záměr.

Ředitel firmy Mangan Chvaletice Jan Votava je přesvědčený, že dotčené vesnice v okolí nebude ohrožovat ani prach, ani zvýšená doprava. | foto: Michal Klíma

„Chceme recyklovat odkaliště, hlušinu, která vznikla v letech 1951–1975 těžbou pyritu, který se v té době používal k výrobě síry. Zbytkem této těžby byly takzvané flotační kaly, které se naplavily do odkaliště, kde byly vytvořeny tři hromady necelých 30 milionů tun materiálu. Tyto zbytky představují pískový až jemný šedavý materiál, který obsahuje určité procento manganu,“ říká ředitel firmy Mangan Chvaletice Jan Votava.

Jak poté budete řešit odtěžený prostor?
Naším cílem je recyklovat mangan z hlušiny a provést sanaci tohoto místa, které je z ekologického hlediska poměrně nepříjemně zatížené. Navíc v důsledku chemických procesů v odkalištích dochází k úhynu již relativně vzrostlých dřevin. Náš záměr si nevyžádá otevření dolu, jedná se o projekt na přepracování, recyklaci a sanaci důlního odpadu.

Kterým způsobem budete mangan z hlušiny dostávat?
Nejprve musíme hlušinu odtěžit. Chvaletická odkaliště leží na povrchu terénu. Tato ruda má tu výhodu, že je již namletá, ale nevýhodou je, že procento manganu v ní je poměrně nízké. V prvním stupni úpravy chceme vyrobit koncentrát použitím tzv. mokré elektromagnetické separace, kde přibližně zdvojnásobíme koncentraci manganu.

Jan Votava

Výkonný ředitel společnosti Mangan Chvaletice a ředitel společnosti Euro Manganese Inc. (EMI)

Inženýr a vedoucí pracovník s doktorátem v oboru strojírenství. Sedmnáct let pracoval na různých manažerských postech v LafargeHolcim, jedné z největších společností zabývající se stavebními materiály.

Kromě dohledu nad těžbou a výrobou cementu stál také za stavbou maďarské továrny na cement v hodnotě 250 milionů eur pro společnost Lafarge.

V současné době je zodpovědný za činnost EMI v České republice. Náplní jeho práce je organizační vedení firmy Mangan Chvaletice, její růst i získávání nezbytných povolení a celkový rozvoj projektu těžby manganu. .

Jaký bude finální produkt?
Cílem naší firmy je vyrábět ultra čisté manganové produkty s čistotou 99,9 procent. Dále zkoumáme alternativní způsoby výroby vysoce čistého síranu manganatého, který je potřebný pro výrobu lithium-iontových baterií.

Jak kvalitní tady ta ruda je?
Obsah vlastní užitkové složky činí okolo 6 procent.

Zní to jako malé číslo...
Je to malé číslo. Proto v první fázi úpravy musí probíhat výroba „manganového“ koncentrátu. Zdejší materiál má tu výhodu, že už byl jednou vytěžen. Nachází se na povrchu, jsou tedy relativně nízké náklady na vlastní těžbu. Materiál má jemný až mazlavý charakter. Odpadá nám tedy finančně nákladné drcení.

Obyvatelé nejbližších vesnic se bojí prachu a zápachu. Mají k tomu důvod?
O zápachu bych vůbec nehovořil. Vím, že občané na Chvaleticku mají tuto obavu, pamětníci si vzpomínají, jak zde probíhala výroba pyritu. Tehdy se jednalo v procesu výroby síry i o termální zpracování, tedy docházelo k vypálení materiálu. Technologie získávání manganu je diametrálně odlišná, to naší technologii vůbec nehrozí.

A druhý faktor, prašnost?
Materiál, který chceme těžit, má v sobě třicet procent vlhkosti, s oblibou říkám, že bych si přál, kdyby to trochu prášilo. To ale díky charakteru materiálu nebude.

Když se někde zabydluje nová velká firma, mají lidé z vesnic strach i z nárůstu kamionové dopravy. Jak budete dostávat odtěžený mangan pryč?
Okolí kamionovou dopravou nezatížíme. Jednáme s elektrárnou Chvaletice o využití jejich vlečky. Téměř veškerá doprava, kterou bychom chtěli mít do závodu a z něj, bude realizovaná přes železnici.

Dotčenou institucí je i Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem, který usiluje o vstup do UNESCO. Už jim tam na kraji jejich Kladrubské krajiny stojí chvaletická elektrárna a teď se musí vypořádávat ještě s vámi. Mají obavu a k vašemu záměru se staví spíš odmítavě...
V tuto chvíli není jisté, zda ta lokalita Kladrubského Polabí bude pod patronací UNESCO. Nicméně náš projekt neovlivní jejich možný vstup do UNESCO. Nachází se mimo dotčené pásmo krajiny, která usiluje o zápis, a my se pohybujeme v prostoru chráněného ložiskového území.

Ale můžete podléhat památkářům, kteří chráněnou lokalitu architektonicky hlídají.
Na těžbu a výstavbu infrastruktury se mohou vztahovat pravidla, která jsou nastavená díky tomu, že na druhé straně Labe je již zmíněná Chráněná krajinná oblast Kladrubské Polabí. Toto si vyžádá z naší strany vhodné architektonické řešení, jako například, jak řešit výšky budov, které bychom tu chtěli postavit. Vstoupili jsme do jednání s hřebčínem, ale i Agenturou ochrany přírody a krajiny, Památkovým ústavem a řešíme požadavky, které by mohly mít vliv na náš projekt již v prenatálním stádiu.

Pojďme ještě ke kontaminované krajině. Říkáte, že byste ji odtěžením manganu vyčistili. Vážně můžeme očekávat po těžbě manganu takové zlepšení?
Samotnou těžbou nikoliv. Ale vydobytím odkališť na původní terén vznikne možnost odstranit kontaminovanou půdu z prosakujících odkališť. Tak jak je zasažena půda, jsou kontaminovány i podzemní vody. Materiál, který budeme vracet zpět, bude umístěn na vybudované nepropustné podloží. Tím zabráníme pokračování kontaminace podzemních

Pokud se těžba rozběhne, zaměstnáte až 350 lidí. Které profese budete shánět?
Mohlo by to být až 400 lidí. Jsou to jak vysoce specializované technické profese, dále se jedná se o klasický průřez profesí v průmyslové firmě. Hydrometalurgie bude atraktivní pro absolventy chemických fakult.

Tedy i na chemicky založené Pardubice?
V současné době jednáme s VŠCHT Praha, v nejbližší době i s pardubickou univerzitou, abychom si udělali analýzu, s kterými odbornostmi můžeme na trhu práce počítat.

V současné době lidé nouzi o práci nemají. Možná budete řešit spíš problém, kde lidi vzít...
Jsme si vědomi, že sehnat tolik lidí nebude lehké, ale projekt a jeho příprava bude trvat 4-5 let. Ale na monitoringu a přípravě budoucích zaměstnanců musíme pracovat se značným předstihem. Vzhledem k tomu, že se bude jednat o špičkovou moderní technologii, budeme schopni oslovit celou řadu profesí a osobně věřím, že budeme pro okolí atraktivním zaměstnavatelem. Již nyní se lidé ptají na pracovní příležitost i v naší firmě.

Jak celý nákladný projekt financujete?
Vše z vlastních zdrojů mateřské firmy.

Žádný úvěr?
Ne.



Nejčtenější

Smrt koně na Taxisu. Vicody bohužel udělal chybu, lituje žokej Bartoš

Čtveřice jezdců padá na Taxisově příkopu během 128. ročníku Velké pardubické.

Nedělní Velká pardubická skončila fatálním zraněním pro devítiletého hnědáka Vicodyho. Nejtěžší tuzemský kros si vybral...

Na Pardubicku havaroval autobus se šedesáti lidmi, polovina má zranění

Na Pardubicku havaroval linkový autobus.

U Časů na Pardubicku odpoledne havaroval linkový autobus, převrátil se na bok do pole. Podle záchranné služby v něm...



Hoch upadl do kómatu po operaci mandlí, postup nemocnice řeší policie

Výběrové řízení vypíše krajská firma, Nemocnice Pardubického kraje, ještě...

Policie prověřuje vážné poškození zdraví osmiletého chlapce, který loni v květnu podstoupil operaci mandlí v pardubické...

Kůň mě vláčel přes kilometr, pak mě kopytem vypnul, říká potlučený jezdec

Ján Mach se nyní pod vedením primáře Tomáše Brože zotavuje v pardubické...

Nepěkný obrázek se naskytl divákům v rámci mítinku Velké pardubické. V průběhu čtvrtého dostihu jezdec Ján Mach utrpěl...

Faltejsek popáté. Velkou pardubickou ovládl s Tzigane Du Berlais

Žokej Jan Faltejsek v sedle hnědáka Tzigane Du Berlais slaví pátý triumf na...

Nebyl největším favoritem, neměla mu sedět tvrdší půda. Přesto to byl právě sedmiletý hnědák Tzigane Du Berlais, kdo...

Další z rubriky

Koaliční jednání v pardubických obvodech vítězové voleb zvládli

Ve velkých pardubických obvodech měl nejlepší výsledek starosta Polabin Radek...

Žádná velká překvapení nepřinesla povolební vyjednávání na malých radnicích v Pardubicích. V obvodech se tak stanou...

VIDEO: Smutný výlov. Kvůli nákaze musejí hospodáři všechny ryby udusit

V Břehách na Přeloučsku začal výlov rybníka Buňkov. Veterinární správa nařídila...

Tradiční výlov rybníka Buňkov na Přeloučsku se ve středu změnil pro muže ve vysokých holínkách ve smutnou podívanou....

Po nehodě autobusu zůstává v nemocnicích 15 lidí, hlavně na pozorování

Specializovaná firma odváží havarovaný autobus.

Po čtvrteční havárii autobusu u Dolních Ředic na Pardubicku zůstává v nemocnicích patnáct lidí. Mají hlavně lehká...

Najdete na iDNES.cz