„Jsme rádi, že tato sbírka skončila právě na Dobrošově. Zhlédnutí této expozice doplněné několika dobovými fotografiemi přivede jistě mnohé návštěvníky k zamyšlení. Připomene si armádu, která dnes patří do historie, jejíž poslední žijící příslušníci na ni s hrdostí vzpomínají a mnozí snad pocítí úctu nad odhodláním těch, kdo v ní tehdy sloužili,“ řekl ředitel náchodského Regionálního muzea Petr Landr.
Ve výstavní síni dobrošovské pevnosti se mohou návštěvníci setkat se sbírkou více než tisícovky figurek vojáků československé armády z doby první republiky i s dobovou výzbrojí. Z licí pryskyřice je zhotovil, odlil a nabarvil Lubor Šušlík z Pardubic.
Návštěvník spatří vyrovnané čety vojáků při přehlídce s plnou polní i bez ní, plukovní hudbu, důstojníky na koních, plukovní prapor s heslem „Pravda vítězí“, obsluhy kulometů, minometů a děl nejrůznějších ráží, zákopníky při práci, ženisty na člunech, hlídku lyžařů, práci spojařů, telefonistů a telegrafistů. Nechybí zásobovací trény tažené koňmi, polní kuchyně, útok jízdy s tasenými šavlemi ani legendární tank LT-35 nebo tančík, za nimi postupuje pěchota.
Autor ojedinělé sbírky dnes osmaosmdesátiletý modelář a sběratel Lubor Šušlík žije v Pardubicích přes čtyři desítky let a má sebou mimořádný život.
„Moje první zbraň byla směšná, měl jsem jen takový tvrdý konec od kulečníkového tága,“ vzpomínal například Lubor Šušlík na chvíle, kdy coby sedmnáctiletý kluk přiběhl pomoci při osvobozování rozhlasu během Pražského povstání. Vzápětí si však dokázal pořídit pistoli a poté bojoval spolu s povstalci o jednotlivé prostory budovy rozhlasu.
Šťastně přestál vazbu nacistů i komunistů
To už měl za sebou od února 1944 zkušenost zakladatele vlastního skautského oddílu, samozřejmě v té době nelegálního, který se podílel na získávání zpráv a informací o pohybech německých vojenských útvarů a jejich výzbroje.
Ve Slezsku se dvakrát neúspěšně pokusil přejít frontu a dostat se k Rudoarmějcům. Poté byl na Moravě v březnu 1945 při německé razii zatčen i s ručními granáty v kapsách a kufrem střeliva. Výjimečný soud ho odsoudil k smrti, přežil jen naprosto šťastnou shodou náhod.
Se svou povahou měl tento syn legionáře a československého důstojníka problémy i v éře komunistů. V roce 1949 byl zatčen a obviněn z velezrady, jen díky dalšímu neuvěřitelnému štěstí byl po dlouhodobém pobytu z vazby propuštěn. Jen podezření zůstalo a byl občas znovu StB vyslýchán.
Nemohl studovat na vysoké škole, vyučil se strojním zámečníkem. Jeho dílna ho zvolila nejlepším pracovníkem v Leteckých závodech Orličan Choceň, své „novátorské“ metody učil například v Avii v Praze. Ale nebyl mu povolen profesní postup. Později pracoval v podniku Magnet a vedl prodejnu domácích potřeb v Přelouči. V roce 1968 založil skautský oddíl v Chocni.
Anděl strážný ho neopustil ani jako seniora, v době devadesátých let, kdy se stal oblíbeným průvodcem poznávacích a pobytových zájezdů různých cestovních kanceláří do ciziny. Po několikadenním strádání byl v roce 1995 na kauci propuštěn z nacpané betonové cely thajské věznice, do které se dostal kvůli neoprávněnému podezření z fotografické špionáže jednoho z členů skupiny českých turistů.
Sbírka miniatur armády doby první republiky čítá se všemi vojáky, koňmi a výzbrojí celkem 1700 položek. Lubor Šušlík ji celou daroval Regionálnímu muzeu v Náchodě, které pečuje také o prvorepublikovou vojenskou pevnost Dobrošov. „Beru to jako službu vlasti a hold těm vojákům,“ reagoval před časem její tvůrce na otázku, proč ji neprodal ani tamnímu muzeu, ani zájemci ze zahraničí, který mu za ni nabízel milion.
