Památník u Zámečku v Pardubicích

Památník u Zámečku v Pardubicích | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Vila, kde zabíjeli nacisté, chátrá a nikdo ji nechce. Jen pár nadšenců

  • 8
Zámeček. Místo, které neblaze vstoupilo do dějin Pardubic v období heydrichiády. Takzvaná Larischova vila však léta neutěšeně chátrá. Kraj ani magistrát o ni zájem nemají, proto se jí ujalo místní sdružení.

Záchrana vily

Za záchranu Zámečku bojuje například herec Tomáš Novotný, který zde natočil filmový debut Divadla Tří. "Jak jsem tam vstoupil, tak jsem se zamiloval. Od té doby sháním o Zámečku informace a také se snažím, aby nechátral. Zámeček je skrytý poklad Pardubic, který je třeba odhalit, vykopat a očistit," řekl herec. S pardubickým historikem Jiřím Kotykem proto založili občanské sdružení a snaží se budovu zachránit. "Jsme odhodláni shánět peníze z ministerstva kultury, kraje či magistrátu i od soukromých investorů. I Německo má své fondy, a protože je s budovou spojena i jeho historie, slibujeme si, že i z německé strany nějaké peníze získáme," dodal Novotný.

Majitel budovy pardubického Zámečku, tchajwanská firma Foxconn, jej chce za symbolickou cenu odprodat. Jenže kupec se na něj zatím nenašel a odpovědná místa nemají zájem. Přitom v jeho sklepeních nechali nacisté popravit 194 lidí, včetně obyvatel Ležáků, kteří zde byli před popravou vězněni a vyslýcháni.

Z toho, co nabídl Foxconn Pardubickému kraji, je jasné, že získat ojedinělou památku do vlastnictví by nebyl problém, ale objekt je zdevastovaný a náklady na jeho opravu jej prodražují. "Můj odhad byl 60 milionů korun, ale jak jsem touto obrovskou budovou procházel, přidával jsem na 80 milionů, ale to je podle mého ještě spodní hranice," řekl hejtman pardubického kraje Radko Martínek.

Že by však Zámeček Pardubický kraj od Foxconnu, byť za symbolickou cenu, odkoupil, není reálné. "V žádném případě nejsme připraveni a nemáme peníze na to, abychom budovu převzali do svého vlastnictví a opravili ji. Pokud by se však našel investor, který by chtěl Zámeček využívat a přitom dal k dispozici prostory, tak beze sporu budeme s městem připraveni podílet se na důstojné expozici, která bude připomínat to, co se tam dělo," řekl Martínek.

Pardubický magistrát řeší ten samý problém - na Zámeček v městské kase není. "Jsme si vědomi stavu, v jakém Zámeček je, ale žádná nabídka ze strany Foxconnu nepřišla. Navíc město ani nemá volné peníze, za něž by Zámeček od Foxconnu odkoupila. To ale neznamená, že bychom se případnou nabídkou nezabývali," řekl mluvčí magistrátu Ondřej Tušl.

Ve vile se propadá strop

Chátrající vila na okraji Pardubic, ve které zabíjeli nacisté

O případných nabídkách nechce zatím mluvit ani majitel areálu, v němž novorenesanční stavba leží. "Zmiňovaná záležitost je ve fázi interních příprav a otevřené jsou různé možnosti dalšího postupu," řekl zástupce Foxconnu Čestmír Kulíšek.

První patro by budovu živilo

Zámeček by mohl získat peníze z evropských fondů, ovšem v nejbližší době to nebude. "Teď máme vyčerpáno, nejbližší možnost získat tyto peníze bude v roce 2014, nebo ještě o rok později," řekl hejtman Martínek.

Z poměrně rozsáhlého objektu, který stylově obrostly popínavé rostliny, je v současné době využívána pouze část. Slouží jako zázemí bezpečnostní agentury ABL. Ostatní prostory využívány nejsou. V některých místech se propadává strop, bylo by potřeba vyměnit střechu a provést další práce.

Občanské sdružení za záchranu Zámečku, které bojuje za jeho odkoupení a opravu, už má první plány, zatím však obecné. "Sklepení, které sloužilo gestapu k vyslýchání a mučení, bychom chtěli věnovat vzpomínce na období heydrichiády, buď jako muzeum nebo pamětní místo. Veřejnost musí vědět, o co šlo, kolik lidí tady umíralo a jací lidé tady položili životy," říká šéf sdružení Tomáš Novotný.

Sklepením ale plány nekončí. Přízemí se může pochlubit reprezentativními sály a skýtá to nejzachovalejší ze Zámečku. Občanské sdružení chce, aby zde vzniklo kulturní a společenské centrum města. "Jsou tu možnosti pořádání koncertů, recitačních soutěží, například krajská knihovna by tohoto ráda využila," říká Novotný.

První patro by pak zřejmě celou budovu živilo. Vznikly by v ní komerční prostory a kanceláře, z nichž by jejich pronajímatelé platili nájem, a tím by se vydělávalo na provoz a chod celého Zámečku.