Více než pět tisíc lidí podepsalo petici za to, aby se v rozlehlém parku kolem zámku nekácely stovky stromů, tak jak to navrhla společnost New Visit, jejímž je Jiránek ředitelem.
Projektant sám ale říká, že by jako první podepsal petici proti nadměrnému kácení, a hned také dodává, že nic podobného jeho projekt v parku nechystá.
Architekt Tomáš Jiránek, autor projektu revitalizace Tyršových sadů
Váš návrh přestavby parku vadí mnoha lidem. Nejhlasitější odpůrci mluví hlavně o tom, že se nemohou smířit s tím, že by sady měly být takzvaně podhledové. Proč jste sáhli po tomto modelu?
Otázka podhledovosti, která se často vyskytuje v médiích, docela dobře vystihuje vysokou míru nepochopení toho, co to vlastně znamená. Vlastně to znamená, že má být ten prostor přehledný, jednoduchý, čitelný. Podhledovost se tomu říká proto, že má být vidět pod korunami stromů. To vše při zachování podobné masy zeleně. Rozhodně se neplánuje žádná planina, jak se někdo snaží tvrdit.
Předpokládám, že takové bylo i zadání, které vám dalo město.
Samozřejmě. Bylo nutné vzít v potaz historické souvislosti, ale i to, že ten park by měl být pobytový. To znamená, že by v něm lidé měli trávit svůj volný čas. Tyhle ty věci nám zároveň říkaly, že park není žádná sbírka květin, keřů, že to není žádné arboretum ani botanická zahrada. Ale že je to moderní současný park, ve kterém hraje hlavní roli stromoví. To znamená, že tam řada stromů zůstane a budou vysazeny i nové.
Ovšem odpůrci vaší koncepce mluví o tom, že bude skácen téměř každý druhý strom, že jich celkem padne až 400. Jsou jejich obavy na místě?
Tady musím důrazně protestovat proti této neodborné zkratce, i když samozřejmě chápu, že lidé se tohoto čísla přirozeně bojí. To totiž může budit dojem, že skutečně vykácíme každý druhý strom. Ovšem kdyby to tak bylo, tak bych už dávno neprojektoval. To číslo je samozřejmě nesmyslné.
Jak to tedy je?
Dá se třeba začít tím, že všude v sadech i v lesích, musí probíhat prořezávání stromů. Člověk se zbavuje náletů a menších stromů. Než vyroste dospělý les, je odstraněno až 90 procent stromů. Samozřejmě, že v parku jsou podobná čísla mnohem menší. My tak v Tyršových sadech plánujeme obměnit deset procent tamních stromů. Třeba sadař, když obměňuje sad, tak vymění sto procent stromů a potahuje ho snad někdo za to?
Takže podle vás proběhne jen jakási nutná údržba?
Dá se to tak říct. Musíme si uvědomit, že park byl založen před 70 roky. To znamená, že mnoho stromů je na hraně své životnosti, často i za ní. Navíc velký podíl parku tvoří krátkověké dřeviny, jakými jsou břízy nebo vrby. Ty mají přitom bezpečnostně-provozní životnost zhruba 60 let, to už jsme za ní. Jinak to číslo 400 zní samozřejmě obludně, ale je potřeba zdůraznit, že se jedná o obrovský prostor, kde je více než tisíc stromů.
Fotogalerie |
Navíc je to číslo nutné rozdělit. Větších stromů má zmizet zhruba 200. Ty většinou odcházejí kvůli bezpečnosti, svému stavu nebo kvůli tomu, že vadí kompozičnímu záměru. Dalších dvě stě je vyloženě malých stromů, často se jedná o nálety, které tam dávno neměly být. Měly být odstraněny při běžné úpravě. To se však neudělalo a začaly vrůstat do těch starších stromů. Nutno dodat, že 250 stromů bude také nově vysazeno.
Odpůrci také upozorňují na podmáčení parku. Prý jste pro výsadbu zvolili nevhodné stromy, které vodu nebudou tak dobře vstřebávat. Je to pravda?
Nechali jsme si udělat hydrogeologický průzkum, abychom pochopili proudění vody v parku. Proto odvedeme dešťovou vodu pomocí drenáže, ale se spodní vodou nijak bojovat nebudeme. Ta je totiž přirozená. Situaci určitě nezhorší to, že zmizí x desítek stromů. Jinak samozřejmě podle průzkumu plánujeme i vhodnou výsadbu.
Další častou výtkou je, že jste do parku naplánovali vodní kanál. V něm se samozřejmě budou děti koupat, a tak prý bude nutné do něj napouštět drahou pitnou vodu.
To je další nesmysl. Často se přitom argumentuje tím, že takto to dopadlo v Poděbradech, ale to není pravda. Děti se v tamním korytě normálně koupají a vše řeší cedule, že voda v něm není pitná. V Pardubicích to bude obdobné.
Proč podle vás lidé tak silně proti přestavbě parku bojují?
Myslím, že do velké míry to je spojené se situací ve společnosti. Lidé mají a priori pocit, že všechno, co chystají politici, nestojí za nic a že je nutné proti tomu bojovat. Souvisí s tím i nálada kolem zadávání veřejných zakázek. Navíc se samozřejmě jedná i o politiku. Bohužel společnost je v patu, protože nepozná, kde je objektivita, kde odbornost, kde politika, kde mystifikace, kde něčí záměr atd.. Proto není těžké toto vlastně jednoduché téma zneužít až k hysterické náladě, ke které petiční výbor dokonce zneužil děti. To je hodně špatné. Ten pohled na děti s transparenty kolem krku mě zaskočil a pohoršil.
Co se podle vás stane, když se park nyní opravovat nebude?
Mám obavu, že by se samovolně mohl rozpadnout, protože je skutečně na hraně životnosti.
Co by to znamenalo pro vaši firmu? Peníze byste asi stejně dostali.
Cena samotného projektu je asi 2,5 milionu korun. Peníze dostáváme, protože projekt je vypracován, navíc za stávající potíže a možné další nemůžeme, takže není důvod, abychom na ně nějak dopláceli.
