Jedním z nich byl i Stanislav Plachý, jenž ve stylovém kostýmu hrdě pózoval před svoji Tatrou 12 vyrobenou již v roce 1930.
„Moc péče nezabere. Udělá se jednou fifli fidli a je to,“ popsal majitel modře zbarveného vozu, se kterým ročně najezdí po různých koutech republiky až tři tisíce kilometrů.
„Ale je to za trest sedět v tom třeba čtyři hodiny. Delší cesty, jako třeba minule do Brna, proto jezdí syn,“ řekl starší muž z Rychnova nad Kněžnou.
K poštovní tatrovce přitom přišel náhodou a stal se v podstatě jejím zachráncem.
„Chtěli ji odvést na valníku do šrotu. Předchozí majitel ji ořezal a jezdil s ní do lesa,“ dodal Plachý, který měl za malým okénkem i foto, jak veterán vypadal ještě v době, kdy ho na podvozku zdobila jen dřevěná kostra bez plechových dílů.
Postupně přijíždějící vozy ihned začaly okukovat stovky zvědavců. Vedle sebe stály letité škodovky, fordy, citroëny či mercedesy. Nechyběly ani válečné džípy. Mezi zvídavými návštěvníky se pohybovali jejich majitelé v dobových kostýmech.
„To je krasavec,“ uznal při pohledu na starou Škodu Octavia jeden z mužů, který se přišel na parkující vozy podívat se svými dětmi. „Já bych chtěla tohle,“ ukázala malá dcerka na mohutný americký Ford Galaxie 500.
Na kostkované náměstí chvíli poté přifrčel za zvuku typické sirény a blikajícího majáku rovněž modrobílý vůz veřejné bezpečnosti. Muž s vestou a plácačkou ho poté nasměroval na volné místo nedaleko od největšího exempláře. Tím byla hasičská stříkačka sboru ze Skutče.
Účastníci do centra Pardubic sjížděli postupně. O půl páté se celá kolona vydala na průjezd městem zakončený vyhlášením a oceněním nejhezčích veteránů.
