Stará vápenka u Třemošnice, kde funguje muzeum vápenictví, bude součástí nového geoparku.

Stará vápenka u Třemošnice, kde funguje muzeum vápenictví, bude součástí nového geoparku. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

V Železných horách vznikne geologický park. Pomůže turismu, věří tamní

  • 5
V Pardubickém kraji letos pravděpodobně vznikne nový Národní geopark Železné hory. Stane se třetím státem vyhlášeným geologických parkem v Česku. Rada národních geoparků už vyhlášení doporučila. Čeká se už jen na podpis ministra životního prostředí.

"Čekáme na udělení certifikátu a podpis ministra. Předpokládám, že národní park by mohl být vyhlášen letos na jaře," řekl Jan Doucek ze společnosti Vodní zdroje Chrudim. Tato firma vytvoření geoparku připravuje už řadu let.

Co je to geopark

Geologicky cenné území, ve kterém je možné vidět geologické objekty a jevy, ale zároveň i další technické, archeologické i historické památky.

Geoparky se soustředí na ochranu svého území, jeho šetrné využívání a také na vzdělávání místních obyvatel. Vyhlášení národního parku neznamená pro obyvatele daného území žádná nová omezení a zákazy.

Evropské geoparky byly založeny v červnu roku 2000, kdy dohodu podepsali zástupci geoparků z Francie, Řecka, Německa a Španělska.

V celé Evropě je nyní pět desítek národních geoparků, v České republice byly loni vyhlášeny dva, jeden v Českém ráji a druhý na českobavorském pomezí - národní park Egeria.

Geopark Železné hory zabírá plochu 777 kilometrů čtverečních, zasahuje od Chrudimi až k Chotěboři, leží v něm ale i Chvaletice či Toulovcovy maštale u Proseče. Výjimečný je tím, že představuje jakousi geologickou učebnici s názvem Historií země za dva dny.

Železné hory jsou geologicky nejkomplikovanějším a nejpestřejším územím celých Čech. Za 600 milionů let tu vznikla na relativně malém území řada geologických jevů, které se jinak vyskytují na nejrůznějších místech země.

Z bývalé vápenky je oblíbené muzeum

"Ve dvou až třech dnech jsme schopni nabídnout návštěvníkům geologickou procházku po celé České republice," uvedl Doucek. Železné hory v názvu fungují trochu jako logo, důkazem toho je zařazení Chvaletic do chystaného parku, které ale s Železnými horami nemají mnoho společného.

"V Chvaleticích byl původně obrovský lom, v němž se těžilo manganopyritové zrudnění. Později byl lom zavezen z větší části popílkem, ale pořád jsou tam vidět pozůstatky po těžbě. Ve staré části Chvaletic je muniční štola, v níž byly uskladněny výbušniny," popisuje Doucek.

Zajímavých míst bude v parku celá stovka. Například u Třemošnice už stojí muzeum, které připomíná těžbu vápence, který se v Železných horách vyskytuje pouze v okolí Vápenného Podola a Prachovic. Ze staré vápenky se před půldruhým rokem stalo muzeum vápenictví.

"Za první rok vápenku navštívily čtyři tisíce lidí. Nový geopark by mohl muzeum zatraktivnit, určitě jeho zřízení podporujeme," uvedl starosta Třemošnice Stanislav Peca.

Vznikne také síť geoprůvodců

Atraktivní je i Škrovád u Slatiňan, kde se těžil pískovec a z bývalých lomů se staly horolezecké stěny, nebo Toulovcovy maštale s pískovcovými skalními útvary.

Další muzeum, doplňující vznikající geopark, je ve Skutči, nabízí venkovní expozici těžby a zpracování kamene. A tak dále. Budování geoparku je na startu. Co se v Železných horách třeba za deset let změní? V prvé řadě na mnoha místech vzniknou geologické expozice.

"Chtěli bychom vytvořit vstupní objekty do geoparku. Za deset let by měla být již plně rozvinuta síť geoprůvodců, kteří budou na objednání provázet skupiny po předem dané trase. Měla by ještě lépe fungovat spolupráce s muzei a s univerzitami," řekl Doucek.

Označeny by měly být i hranice geoparku a Doucek doufá, že i turistů bude jezdit víc. "Všichni se soustředí na Králicko a jih je neprávem opomíjený," uvedl Doucek.