Ještě se neotevřely volební místnosti a některá čísla ve volební matematice v Pardubickém kraji jsou jasná.
Jestliže na kraj připadne opět deset mandátů jako při trojích posledních volbách, politické straně zaručí obsazení jednoho křesla v Poslanecké sněmovně jedině zisk 9,1 procenta hlasů.
Krajská volební matematikaVe volbách v roce 2002, 2006 i 2010 se v kraji vždy rozdělovalo deset mandátů. Systém zvýhodňuje úspěšnější strany. Věci veřejné v roce 2000 získaly za 11,6 % hlasu jeden mandát, ODS za 19,4 % hned tři. Kroužkování se vyplácí. Kraj je malý, a tak stačí relativně málo preferenčních hlasů ke zvolení. Z devíti poslanců, kteří se chtěli v roce 2010 do Sněmovny vrátit, tam voliči pustili zpět jen jednoho. Květě Končické z KSČM stačilo ke zvolení jen 1 931 kroužků. |
Pravděpodobně jí bude stačit méně, necelých sedm procent. Byť z matematických modelů vyplývá, že ještě zisk 4,5 procenta hlasů dává straně naději. Ale to jen v oblasti teorie, musela by nastat mimořádná shoda okolností.
"Tato čísla platí, avšak jen v případě, že se bude rozdělovat deset mandátů," uvedl politolog Jan Outlý, který působí na Univerzitě Hradec Králové. Kdyby například Pardubický kraj získal díky vyšší volební účasti o jeden mandát víc, jistotu zisku jednoho křesla by dávalo už 8,3 procenta hlasů.
Kandidáti tuší, kolik musejí na jedno křeslo získat. "Pokud vím, tak potřebujeme asi sedm procent k zisku jednoho mandátu. Pardubický kraj je malý, tudíž i váha hlasu je jiná než v krajích velkých. Celkově se mi zdá tento systém trochu divný," říká Jiří Junek, lídr KDU-ČSL.
Tato strana před třemi roky získala v kraji skoro šest procent, což by bylo na zisk mandátu málo. Ale lidovci se do parlamentu stejně nedostali.
Kolik mandátů: Opět deset křesel?
Jako první klíčová otázka při rozdělování křesel bude ovšem to, kolik mandátů získá Pardubický kraj. Dosud to bylo vždy deset, ale ani jedenáctý post ve Sněmovně nebyl před třemi roky nedosažitelný.
Svědčí o tom i příběh pardubického kandidáta Miroslava Petráně, který v roce 2010 o volební sobotě cestoval do pražského štábu strany Věci veřejné jako čerstvý poslanec. Alespoň byl o tom přesvědčen.
"V době, kdy zbývalo sečíst nějakých posledních 0,8 procenta výsledků, měl Pardubický kraj díky slušné volební účasti jedenáct mandátů místo očekávaných deseti. Zrovna já jsem držel ten jedenáctý post. Ještě když jsem přišel do sídla strany v Praze, tak mi Kamil Jankovský říkal, že jsem v parlamentu já i Štěpánka Fraňková," uvedl dlouholetý pardubický zastupitel Miroslav Petráň.
Nakonec ale Pardubický kraj na jedenáctý mandát nedosáhl. Kdyby k volbám přišlo v kraji o 2 310 lidí víc, křeslo ve Sněmovně by nezískala Praha, nýbrž právě Pardubický kraj. Nicméně pro Petráně příběh skončil dobře, primátorka Fraňková mu své křeslo ve Sněmovně po čase přepustila.
Dělíme posty. Silnějším přidáme
Rozdělování křesel mezi strany nejen v Pardubickém kraji se provádí takzvanou d'Hondtovou metodou. Do jisté míry posiluje zisky velkých stran na úkor menších, takže volební systém v České republice není úplně čistě poměrný. Není to ale české specifikum, zemí používající tuto metodu je celá řada.
Fotogalerie |
Jen díky této metodě se však mohlo stát, že Věci veřejné dostaly před třemi roky za 11,6 procenta hlasu jeden mandát, zatímco ODS s výsledkem 19,4 procenta brala křesla tři. Podle historických tabulek právě ODS dokázala před třemi lety nejvíce profitovat ze svého výsledku, když jí na jednoho zvoleného poslance stačilo získat 17 406 hlasu.
Naopak nejpoškozenější se může cítit KSČM, která v roce 2006 obdržela bezmála 34 tisíc hlasů, ale na více než jeden mandát to nestačilo.
Preferenční hlasování může hodně změnit
Po minulých volbách, které díky kroužkování převrátily na ruby všechny kandidátky, se čeká, co udělají voliči tentokrát.
Pořadí na kandidátce lze přeskočit, pokud je kandidát zakroužkován alespoň na pěti procentech platných odevzdaných volebních lístků pro danou stranu v daném kraji. Takto preferovaný kandidát přeskočí v pořadí všechny nepreferované. Volič může zakroužkovat nanejvýš čtyři kandidáty.
Protože je Pardubický kraj malý, stačí i relativně malý počet preferenčních hlasů k tomu, aby poslaly kandidáty do Sněmovny. I proto při minulých volbách z tehdejších poslanců přežil kroužkovací revoluci jediný - Miroslav Váňa z ČSSD.
Díky kroužkování pak skutečně platí to, co politici tak rádi tvrdí na billboardech, totiž že každý hlas má cenu. Dlouze by o tom mohl mluvit bývalý poslanec za KSČM Václav Snopek. O svůj mandát přišel v roce 2010 o pouhých osm hlasů. "Těžko se pro to hledají slušné výrazy," řekl tehdy Snopek.
