Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na místě rudoarmějce u pardubického zámku měla stát dvojice rudých katů

  8:15aktualizováno  8:15
Památník osvobození v Tyršových sadech v Pardubicích měl původně oslavovat Stalina, podle jednoho z návrhů společně s Gottwaldem. Na sochu se na začátku 50. let skládali dělníci, družstevníci nebo třeba divadelníci. Plány ale změnilo odhalení kultu osobnosti. Diktátora proto nahradil rudoarmějec.

Takto mohlo vypadat sousoší Stalina s Gottwaldem na okraji Tyršových sadů v Pardubicích. | foto: Koláž: Radek Kalhous, MAFRA

Televizní seriál České století přiblížil v dosud posledním díle atmosféru počátku padesátých let minulého století jako období strachu i u vysokých komunistických pohlavárů.

Rozsévač onoho strachu na nejvyšší mocenské pyramidě Josif Vissarionovič Stalin byl tehdy zároveň předmětem nekritického obdivu. Jeho vyjádřením mělo být i rozmístění jeho soch po republice. Pardubice nemohly zůstat pozadu.

"O záměru vybudovat pomník Stalinovi se archivní prameny poprvé zmiňují v listopadu 1949. Než ovšem byl monument dokončen, prošel projekt vývojem, který nakonec skončil vybudováním sochy rudoarmějců, respektive památníku osvobození," uvedla Tereza Siglová, kurátorka výstavy "Nerealizovaná budoucnost" v pardubickém okresním archivu .

Pomník velkému vůdci SSSR měla na starosti speciální komise pro postavení pomníku. Hned na první listopadové schůzi se rozhodla pro jeho umístění na okraji Tyršových sadů a doporučila, aby byl základní kámen položen v den narozenin generalissima 21. prosince 1952.

Načež nastal čas posuzování návrhů podoby pomníku. Padaly návrhy různé. Dočasně se uvažovalo i o bronzovém "dvojsoší" Stalina s Gottwaldem. Návrh byl však záhy stažen.

Mezitím se pracovníci Synthesie, textiláci Utexu v Kerharticích, Modeny Litomyšl a z dalších závodů zavazovali, že odpracují více hodin a výtěžek věnují jako dar na postavení pomníku.

Pardubické divadlo darovalo výtěžek z představení. Ani družstevníci nestáli stranou. Ve výzvě k jejich příspěvku se uvádí, že "pomník bude dosti nákladný - vždyť bude vyjadřovat lásku pracujících lidí celého kraje, bude jeho reprezentací".

Návrh sousoší změnil podobu

Svou podobu získával pomník generalissima v ateliéru akademického sochaře Josefa Malejovského a nakonec byl koncipován jako sousoší postav pionýrů - chlapce a dvou dívek - s ústřední postavou Stalina umístěnou na podstavci. Na počátku roku 1956 nahradila prostřední postavu pionýrky žena v kroji, čímž byl do sousoší vnesen i národní motiv.

Ale naštěstí přišlo ještě včas odsouzení kultu osobnosti a postavení sochy neschválila vládní komise pro zpodobňování ústavních činitelů při výtvarném odboru ministerstva kultury. A následně také vedení krajských komunistů. Co s tím?

Řešením byl kompromis. Postavu Stalina navrženou sochařem Malejovským nahradí socha rudoarmějce od téhož autora. Komise se v červnu 1956 přejmenovala na "Komisi pro postavení památníku osvobození", památník byl slavnostně odhalen 5. listopadu 1957.

Výstava "Nerealizovaná budoucnost" ve Státním okresním archivu připomíná i návrhy pomníku Mistra Jana Husa a historii jeho nepostavení, stejně jako podobné osudy pomníků Bedřicha Smetany, Jana Pernera a dalších osobností.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Spory o trasu dálnice u Litomyšle gradují. Radní chtějí tajné hlasování

Hádka o to, kudy povede dálnice D35 kolem Litomyšle, vrcholí. Ve čtvrtek budou tamní zastupitelé rozhodovat o tom, zda souhlasí s vedením po vysokých náspech...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Bývalí obchodníci nabízeli revize smluv, přitom u seniorů kradli ve velkém

Policie obvinila čtyři mladé muže, kteří si na Pardubicku udělali ze seniorů bankovní ústav. Coby bývalí zástupci energetických firem jim nabízeli revize...  celý článek

Ondřej Lukáš u jedné z lip, jejichž kořeny poničily starý chodník z Vysokého...
Pamětníci brání chodníček, po kterém chodili Masaryk, Dvořák i Werich

Obyvatelům Vinic, které jsou okrajovou částí Vysokého Mýta, se nelíbí, že město chce rekonstruovat asi osm set metrů dlouhý úzký chodník lemovaný stromořadím...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.