Naražením dřevěného sudu s plzeňským pivem začaly v sobotu hned ve třech pardubických hospodách oslavy výročí ležáku Pilsner Urquell.
Jako první dorazil koňský povoz před restauraci St. Patrick. "Pátého října 1842 v Plzni narazili na zlato. Senzace byla na světě, žádné pivo nevypadalo a nechutnalo tak výtečně jako to plzeňské. Pivo už nebylo tmavé a kalné, bylo to pivo, které znamenalo příchod nové éry," dozvěděli se z úvodního proslovu netrpěliví žíznivci, kteří obklopili padesátilitrový připravený soudek.
Za doprovodu staročeské muziky pak konečně nastal pivní svátek. Starý sládek zarazil palicí pípu do sudu, pak už se začaly plnit půllitry plzeňským zlatem.
"Pivo samozřejmě nijak speciální na dnešní akci není. Jeho výjimečnost spočívá pouze v tom, že jej stáčíme z dubového sudu. Uvnitř je však staré dobré plzeňské," řekl obchodní sládek plzeňského pivovaru Vojtěch Homolka.
Smůla není na škodu
Plzeňský ležákJde o druh piva, který je spodně kvašen a stabilizován při nízkých teplotách. Po procesu kvašení měsíc a déle leží, od toho označení ležák. Stupňovitost má typicky od 8° až po 13°. Světlý ležák je nejvíce konzumovaný a komerčně dostupný styl piva ve světě. Plzeňský Prazdroj založili a postavili plzeňští právováreční v roce 1842. V tehdejším Měšťanském pivovaru Plzeň byla uvařena první várka spodně kvašeného ležáku, který následně dobyl svět pod jménem Pilsner Urquell. |
Pivo se stáčelo bez natlakování sudu, pouze samospádem. Zatímco první zájemci o slavný ležák odcházeli pouze s půllitrem pěny, která se před jejich očima jen pomalu měnila ve zlatavý nápoj, ke konci už naopak tekl prakticky nepěnivý nápoj. Lidé si tak mohli vyzkoušet, jak se skutečně pilo pivo před více než sto padesáti lety.
"Z tohoto důvodu se musí navrchu odštípnou kousek zátky, aby dovnitř mohl vzduch a pivo snáze vytékalo," doplnil Homola.
Aby byla iluze dokonalá, našel občas někdo ve sklenici také černý kousek smůly, kterou je dubový sud zevnitř vysmolený. "Máme v plánu takto objet celkem deset měst v České republice, podobným způsobem rozvezeme desítky sudů," dodal sládek.
Zájem lidí o pivo z klasického sudu byl veliký, po naražení nebylo u sudu takřka k hnutí. Svůj žejdlík si dali samozřejmě také muzikanti. "Výborný pivo, na cestách během oslav si jich pár dám," řekl hráč na vozembouch František Švarc.
Koňský povoz se po vypití sudu odebral do dalších dvou pardubických podniků: restaurace Plzeňka a Zelená žába.
O ležák z dřevěného sudu je zájem všude
V žádné z hospod neměl padesátilitrový sud dlouhého trvání, stovka piv zmizela během pár desítek minut. Kostýmovaní herci se nezastavili a neustále doplňovali přistavené půllitry.
"Je to ve všech městech stejné, zájem o ležák z dřevěného sudu je veliký," uvedla šenkýřka Veronika Schieblová.
Ji a herecké kolegy, kteří s koňským povozem cestují po celé zemi, čeká příští víkend podobná akce v Českých Budějovicích, následovat bude Brno. Oslavy mají připomenout, že první várka spodně kvašeného plzeňského ležáku v roce 1842 dala základ celé pivní kategorii zvané pils, do které dnes spadají dvě třetiny produkce všech piv na světě.
