Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Studio v centru Pardubic zachycuje příběhy, než pamětníci navždy zmizí

  15:38aktualizováno  15:38
Před pardubickým Afi Palácem se dopoledne objevil stan s nápisem "Paměť národa na cestách" a výzvou "Pomozte nám zaznamenat příběhy pamětníků z vašeho kraje, než zmizí navždy". Do Pardubic dorazilo na tři dny mobilní studio Paměti národa.

Kolemjdoucí si před mobilním studiem Paměti národa uvědomovali, že si tragických událostí prožili obyvatelé české kotliny v minulém století poměrně dost. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Sdružení Post Bellum s jeho pomocí, podobně jako v dalších krajích, hledá zapomenuté pamětníky zlomových okamžiků minulého století v českých dějinách.

"Se svou skupinou jsem jako šestnáctiletý zachránil ocelový most mezi Zbraslaví a Dolními Březany. Němci nás obklíčili a mně se podařilo jako jedinému asi hodinu předtím utéci. Všech ostatních 16 členů skupiny zastřelili a jejich jména jsou na pomníku padlých v Modřanech," zní výpověď právě zpovídaného pamětníka z reproduktoru před uzavřenou buňkou studia. Vyprávění bude zřejmě ještě dlouhé…

Dobrovolníci nabízejí informace o sbírce vzpomínek Paměť národa a zároveň "zachytávají" ty, kteří jsou ochotni zanechat alespoň kontakt a popřípadě podat svědectví později.

Soutěž Příběhy 20. století

Účastníci soutěží ve třech věkových kategoriích: 13-15 let, 16-18 let a 19+ let a pamětníky a jejich příběhy mohou hledat kdekoli - ve své rodině, mezi známými a kamarády nebo v okolí svého bydliště. Soutěžní nahrávku pamětnického příběhu musí doprovázet textově zpracovaný příběh pamětníka (maximálně 10 000 slov) a fotodokumentace (aktuální i archivní fotky pamětníka a případně také fotokopie relevantních archivních dokumentů). Účastnit se mohou týmy vícero soutěžících a je povoleno spolupracovat s institucemi, jako jsou například Konfederace politických vězňů, Svaz bojovníků za svobodu a další. Soutěžící mohou také využít profesionálního dokumentaristického školení, které pořádá Post Bellum.

Odborná porota složená z historiků, novinářů a dokumentaristů bude u nahrávek i doprovodných textů hodnotit zejména poutavost a zajímavost příběhu a jeho historickou relevanci, stejně jako dokumentaristické zpracování tzn. výběr a způsob kladení otázek a vedení rozhovoru tazatelem.

V průběhu října a listopadu vyberou porotci tři vítězné příběhy v každé ze tří věkových kategorií. Soutěžní příspěvky budou zároveň zveřejněny na webu www.pribehy20stoleti.cz a lidé budou moci hlasovat, který příběh získá cenu veřejnosti.

Další informace a podrobnosti na www.postbellum.cz

"Ještě se prý ozve pospíchající pán, který chce zavzpomínat na vyvlastňování pozemků kvůli stavbě letiště v Hradci Králové a na to, že nemohl studovat," řekla dobrovolnice Kamila Zbuzková, která rozdává letáčky s otázkou a výzvou: "Jaký je příběh tvého táty (dědy, známého)? Hledáme osudy lidí, na které se zapomnělo. Ptej se rodičů, prarodičů, známých a vyhraj až 50 tisíc korun v soutěži!"

Někdy je těžké rozlišit pravdu od fikce...

Podle organizátorů akce je zapotřebí rozeznat, jakou část příběhu pamětníka tvoří pravda a kolik v něm může být fikce.

"Někteří hosté našeho studia na začátku vypadají normálně a pak se od nich za půlhodiny dozvíte, že za všechno mohou mimozemšťani. Také sdělení typu ´můj dědeček prožil válku´ je málo, příběh musí mít nosnou linii a silný moment, kdy do života jednotlivce výrazně zasáhly dějiny," řekla Olga Plchová ze sdružení Post Bellum.

Někteří kolemjdoucí vyjadřovali k aktivitě sdružení sympatii, jiní pociťovali skepsi. Jedním z nich byl Pavel Kmoníček z Pardubic, pro něhož byly obě tyto reakce příznačné.

"Tato akce je podle mě v pořádku, ale podle mého je zbytečná, protože bolševika nepřesvědčíte a většině mladých je to úplně jedno. Je už přece jen 70 let po válce a kdo si ji pamatuje, tak už si ji stejně nepamatuje. Horší je současnost, kdy třeba nedávno zvolili komunistu Vladimíra Dlouhého šéfem Hospodářské komory, komunisté už mají skoro všechno Ústavním soudem počínaje a hrozí snad už i to, že vymění kardinála Duku za nějakého nového Plojhara," řekl Pavel Kmoníček.



Nejčtenější

Řidič a malý chlapec zahynuli při nárazu automobilu do stromu

Nehoda u pardubického Globusu skončila tragicky. (17.8.2018)

Tragická nehoda se stala po poledni na výpadovce na Hradec Králové na okraji Pardubic. Osobní auto, v němž cestoval...

Muž nařezal dřevo a odjel. Od žhavých pilin mu málem chytla chata

Oheň zachvátil palivové dřevo. Stačila chvíle a přeskočil by na chatu.

O štěstí může mluvit chatař z Jankovic na Chrudimsku, který v pondělí dopoledne řezal vyschlé smrkové dřevo. Kotouč...



VIDEO: Pardubické letiště okupantům odolávalo, i díky šrotu na ranveji

Letiště v Pardubicích.

Pardubické letiště dnes využívají především turisté. Civilním účelům ale začalo sloužit až v roce 1995. Do té doby...

Zemřel plochodrážní jezdec Jedrzejak. Opora Pardubic spáchala sebevraždu

Závody ploché dráhy ve Slaném

Ve věku 39 let zemřel v úterý polský plochodrážní jezdec Tomasz Jedrzejak, který v posledních letech patřil v české...

VIDEO: Hřebeč je děravý kopec. Vydal více než dva miliony tun surovin

Důlní závod v dobách, kdy fungoval, tedy před rokem 1991.

Málokdo si při cestách z Čech na Moravu přes Moravskou Třebovou po obávané „pětatřicítce“ uvědomuje, že při zdolávání...

Další z rubriky

Zájemci o zakázku na stavbu psychiatrie se možná domluvili. Tendr se ruší

Výběrové řízení vypíše krajská firma, Nemocnice Pardubického kraje, ještě...

Představenstvo společnosti Nemocnice Pardubického kraje zruší výběrové řízení na stavbu nového pavilonu psychiatrie v...

Z Pardubic bude jezdit více pendolin, nabídnou nové interiéry i kino

Rekonstruovaná souprava Pendolino - 1. třída

Od prosince letošního roku bude v Pardubicích jezdit více pendolin. Podle nového jízdního řádu Českých drah se tyto...

Proti okupantům lidé v Pardubickém kraji nasadili i krávy na letišti

Srpen 1968 v Litomyšli

O náladách po přepadení Československa 21. srpna 1968 se zachovala řada svědectví i v Pardubickém kraji. Lidová...

Najdete na iDNES.cz