Ze dvou tisíc obyvatel Luže na Chrudimsku je asi dvě stě Romů, kterých ale v posledních měsících rychle přibývá. Bohatší Romové vydělávají na tom, že nově příchozím pronajímají byty za přemrštěné ceny. Donedávna poklidné městečko se mění. A radní jsou bezmocní.
V Luži žijí Romové už desítky let. Příchodu nových obyvatel se však bojí i oni.
„Uvidí se, jak se budou chovat Romové z měst a ze Slovenska, kteří se sem stěhují. Mám strach, společnost je plná předsudků. Stačí potom jedna rvačka a budou nám tu pod okny pochodovat neonacisté a zapalovat domy,“ řekl Jaroslav Šamko, mladý Rom, pracující pro technické služby.
V minulých měsících v Luži různí podnikatelé nakoupili několik domů a začali do nich stěhovat nové nájemníky, především Romy. Některé domy připomínají ruiny, jiné jsou na tom lépe.
Romští podnikatelé nemají podle starosty Luže Radka Zemana problém domy koupit. Na venkově jsou nemovitosti levné. „Berou si nebankovní půjčky, protože bez doložení příjmů by hypotéku nedostali. Mají sice vysoké úroky, ale z přemrštěných nájmů to bez problému splatí,“ uvedl starosta Radek Zeman.
Odpad se hromadí na dvoře i ulicích
Podobný dům se nedávno objevil nedaleko radnice. „Majitele znám, nikdy pořádně nepracoval. Když jsem mu jednou práci sehnal, vydržel v ní jen několik dní. Před pár měsíci ale koupil dům v centru a nastěhoval do něho asi pět rodin,“ řekl Zeman.
Výsledek? Silný hluk a ulice ucpaná auty. „Majitel jim samozřejmě nezajistí žádnou pořádnou popelnici, protože neplatí poplatky, a tak se veškerý odpad hromadí na dvoře a následně i na ulicích,“ řekl Zeman.
„Nemusím nikomu nic vysvětlovat,“ řekl majitel domu Milan Červeňák. Některé z budov si Romové opravují, jiné domy ale vypadají spíše jako ruiny a o tom, že jsou obydlené, svědčí jen záclony v oknech. V jediné místnosti pak často žije celá rodina, která za ni platí nájem až 10 tisíc korun. Podle starosty stát vyplácí moc velké příspěvky na bydlení, ale jejich využití efektivně nekontroluje.
„Když rodina přijde na sociálku a řekne, že majitel domu po nich chce takový a takový nájem, úřednice se tím nechce zaobírat, a proto jim příspěvek radši vyplatí. Stát tak celé podnikání parazitů vlastně nepřímo dotuje,“ řekl Zeman.
V minulosti to tak skutečně bylo, uznává ředitel krajské pobočky Úřadu práce v Pardubicích Petr Klimpl.
„Když se v roce 2012 převedly tyto kompetence z obecních úřadů na stát, došlo ke snížení zaměstnanců, kteří by mohli dávky kontrolovat. Ale v posledních měsících už kontroly probíhají intenzivněji. I když samozřejmě nějaký případ uteče i dnes,“ řekl šéf úřadu práce Klimpl.
V Luži jsou rodiny, které si měsíčně na sociálních dávkách dokážou přijít i na 20 tisíc. „Rodina potom nemá žádnou motivaci pracovat. Bez vzdělání a kvalifikace seženou práci, kde si vydělají osm až deset tisíc hrubý příjem. Finančně na tom tedy budou de facto stejně, či ještě hůře, než kdyby nepracovali vůbec,“ řekl starosta Zeman.
Stát má obcím pomáhat víc než dosud
Přestože k romskému etniku patří asi jen desetina obyvatel Luže, dopoledne to ve městě vypadá, že zde Romové převažují. V parku sedí matky s kočárky, na chodníku si hrají děti a ulicemi prochází mladíci v montérkách. Město dnes zaměstnává u technických služeb asi dvacet Romů, pro více už by nebyla práce.
Řešení se proto podle starosty musí hledat jinde. Pomoci by mělo striktní omezení sociálních dávek. Luže sehnala miliony z Unie, za které platí školení romské mládeže.
„Učíme je jednoduché profese, jako jsou zednické, zahradnické práce,“ řekl starosta.
Ale to podle něj nestačí. Stát v tom má obcím pomáhat víc než dosud. Europoslanec Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL soudí, že česká podpora sociálního bydlení nemá v žádné další evropské zemi obdoby. „Namísto toho, aby dotace na bydlení problém nejchudších řešily, platí jim stát ubytovny srovnatelné s bydlením v kravínu,“ uvedl Zdechovský.
