"Cože? Přehrada v místě rybníku Hořička na Ležáku? To u nás nepřipadá v úvahu. Slyším o tom poprvé. To by museli navézt hromady hlíny a zatopit celé Miřetice, což je asi blbost," reagoval starosta Miřetic na Chrudimsku Jaroslav Chour.
Právě tato obec patří mezi osm míst v Pardubickém kraji, které připadají v úvahu pro stavbu větší nádrže. Stát o nich uvažuje dále například na Doubravě u Běstviny či na Krounce nedaleko hradu Rychmburk.
A také na Loučné u Vysokého Mýta, na Rokytence u Žamberka a do kraje by zasahovaly i vodní plochy na říčce Březná u Hoštejna na Lanškrounsku či na Svratce v Borovnici na Poličsku.
Ještě než spustí obce po obdržení dokumentu s názvem "Generel lokalit pro akumulaci povrchových vod" případný poplach, je třeba dodat, že nikde stát nepočítá se stavbou těchto větších či menších sypaných či betonových kolosů hned v nejbližších letech.
Důležité jsou i globální změny klimatu
"V žádném případě nejde o aktuální záměr výstavby přehrad, nýbrž o lokality, jejichž plochy jsou morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné," uvedla tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Magdalena Dvořáčková.
Také bude záležet na tom, jak se projeví globální změny klimatu, jejichž případné důsledky musí stát povinně s předstihem zmírňovat. Čím tepleji bude, tím je stavba přehrad pravděpodobnější.
Přehrady totiž řada lidí vnímá především jako protipovodňové stavby, ale jejich význam může stoupnout i kvůli suchu. "Řada lidí tvrdí, že přehrady nejsou potřeba, ale společnost by se měla připravovat na to, že jednou postihne zemi velké sucho, tak jako tomu bylo v roce 1947," řekl ředitel Povodí Labe Václav Jirásek.
