Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Jan Karásek, MAFRA

Šance na dědictví. Stát pátrá po majitelích 650 budov v Pardubickém kraji

  • 0
Stát hledá majitele stovek domů v Pardubickém kraji. Když se sami nepřihlásí, definitivně o ně přijdou. V celém Česku stát hledá majitele čtyř tisíc staveb, u nichž je v katastru nemovitostí poznámka - vlastník neznámý.

Když někdo doloží příbuzenství s MUDr. Jindřichem Kafkou, který má dům na pardubickém Zeleném předměstí, může se stát novým vlastníkem této nemovitosti. Stejně tak je k dispozici rodinný dům v Lázních Bohdaneč, který patřil Josefu Vojtěchovi s bydlištěm v Austrálii. To jsou jen dva z mnoha příkladů.

„Celkem se v Pardubickém kraji jedná přibližně o 650 budov s nedostatečně identifikovatelným vlastnictvím evidovaným v katastru nemovitostí. Jedná se například o 250 objektů k bydlení, 50 objektů k rekreaci, 200 zemědělských staveb a usedlostí i 30 garáží,“ řekla Hana Seidlová, ředitelka hradeckého pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). V sousedním Královéhradeckém kraji je to zhruba 700 staveb.

Na úřad se mohou obrátit s žádostí o pomoc lidé, kteří se domnívají, že jsou vlastníky nemovitostí uvedených v seznamu „nedostatečně identifikovaných vlastníků“.

Desetiletá lhůta na prokázání vlastnictví nemovitosti je dána občanským zákoníkem, který obecně stanovuje, že nevykonává-li vlastník vlastnické právo k nemovité věci po dobu deseti let, má se za to, že ji opustil. Vlastníky staveb mohli být kdysi perzekvovaní sedláci, emigranti či oběti války.

„U žijících vlastníků se ve většině případů jedná o administrativní chyby v evidenci katastru nemovitostí. U nežijících vlastníků se většinou jedná o majetek, který nebyl projednán v dědickém řízení, například z důvodu, že s majetkem hospodařila socialistická organizace nebo původní vlastník zemřel bez zanechání závěti, a z tohoto důvodu nebyl dohledán všechen majetek,“ dodal tajemník úřadu Jiří Melichar.

Příběhy skrývající se za těmito nemovitostmi jsou podle něj různé, od zabaveného majetku v době komunismu až po napjaté rodinné vztahy. Téměř všechny se odehrály před delší dobou a informace jsou v rodinách zpravidla předávány ústní formou z generace na generaci.

Lidé v seznamu většinou už nežijí

Otázka je, kolik skutečných majitelů se ozve. Pracovníci úřadu odhadují úspěšnost zhruba v 95 procentech případů. U staveb na rozdíl od pozemků lze dohledat historii. Někdo je užíval nebo pronajímal a ve většině případů z nich platil daně.

Opuštěná nemovitost propadne státu

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových stále vyzývá podle zákona z roku 2013 vlastníky nemovitostí a další oprávněné lidi, aby se přihlásili ke svému vlastnictví u místně příslušného pracoviště úřadu. Seznam nemovitostí je zveřejněn na jeho webových stránkách. Pokud se vlastník nemovité věci nepřihlásí do konce roku 2023, připadne opuštěná nemovitá věc do vlastnictví státu.

Například v Zaječicích na Chrudimsku zpracovaly dobrovolnice z řad důchodců ve spolupráci s obcí a pamětníky rodokmeny staveb, kdo a odkdy dokdy v nich žil.

Aby bylo možné říci, že je žadatel o informace oprávněným ve smyslu katastrálního zákona, musí to doložit ověřenou listinou prokazující přechod vlastnického práva.

„V ostatních případech o vlastníkovi rozhoduje soud, neboť osoby zařazené do seznamu nedostatečně identifikovaných vlastníků ve většině případů již nežijí,“ řekla Hana Seidlová.

Pokud má někdo dojem, že by mohl mít šanci získat třeba po příbuzném majetek, o němž zatím neví, najde kompletní seznam vlastníků rozdělený podle okresů na webových stránkách ÚZSVM v sekci Nedostatečně určitě identifikovaní vlastníci. Když zjistí, že je jeho jméno uvedeno v seznamu, obrátí se s listinou prokazující jeho vlastnické právo přímo na místně příslušný katastrální úřad. Dohledá-li jména svých předků, může se obrátit na úřad.

„Každý z těchto případů je svým způsobem jedinečný a úředníci jsou schopni žadateli v jeho pátrání pomoci,“ řekl Jiří Melichar.