"Zatím jde vše podle plánu," řekl architekt nové africké expozice David Vávra, který je známý nejen fanouškům divadla Sklep, ale také vyšším z dvojice Karl a Egon z dílů německého jazyka Alles gute, které byly součástí České sody.
Z unikátního muzea, které roky představovalo spíš mauzoleum než muzeum afrických zvířat, dělá zajímavou neotřelou podívanou. "Až sem vejdou lidé, musí na ně dýchnout Afrika. Rád bych, aby se cítili jako Emil Holub, když tam žil. Aby měli návštěvníci pocit, že tam jsou s ním," popsal architekt.
Jak dál s muzeemPo stavebních úpravách uvnitř přijde v září na řadu výměna oken, střechy a podlah. Pak začnou práce v interiéru. Kvůli vycpaninám, které potřebují teplotu kolem 17 stupňů Celsia, dostanou zaměstnanci podlahové topení, u zvířat bude chladněji. Kdy v novém Památník byl poprvé otevřen 30. dubna 1966. Holičtí proto chtějí, aby se nová expozice otevřela ve stejné datum. To v podstatě dodrží, jen přesunou slavnostní otevření na víkend 2. května, aby si muzeum mohlo prohlédnout co nejvíc lidí. Rozpočet Muzeum bude stát 21 milionů korun. Projekt za 800 tisíc korun si zaplatilo město ze svého rozpočtu. |
Zatím je však do jeho představ daleko. V muzeu nezůstalo kromě afrických výmaleb naprosto nic. Ze zdi koukají elektrické dráty, stěny zdobí jen vybledlé otisky kůží afrických zvířat a místo, kde si lidé kupovali vstupenky, už vůbec neexistuje.
Vycpaná zvířata, včetně Holubova oblíbence lva Prince, se do muzea vrátí příští rok. Začátkem května se Památník Emila Holuba poprvé otevře pro veřejnost. Peníze na opravu poskytla Evropská unie, která zaplatí většinu nákladů. Město zaplatilo Vávrovi za projekt 800 tisíc korun, Evropská unie dala na rekonstrukci 21 milionů korun.
Viktoriiny vodopády bude pohánět čerpadlo
Vůbec poprvé v pondělí Vávra a jeho spolupracovníci zkoušeli, jak budou vypadat Viktoriiny vodopády, které mají uchvátit malé i velké návštěvníky v zadní místnosti. "Tady si sednou a dopřejí si dvou až pětiminutový zájezd do Afriky. Uslyší téct řeku Zambezi, povykovat různá zvířata a za zvuku domorodých bubnů se přenesou do domorodé vesnice," popsal architekt.
Jenže přenést nejznámější vodopády z Afriky do Holic není jednoduché. "Žádná nádrž, ze které by šla voda přes vodopády, nemá smysl, musíme tam dát čerpadlo," řekl Vávra.
Architekt David Vávra přijel na kontrolní den rekonstrukce památníku Emila Holuba v Holicích a zkoušel, jak budou vypadat Viktoriiny vodopádyze skleněných tabulí.
Ani s nasvícením tekoucího vodopádu to není lehké. Vodopády bude tvořit 16 skleněných desek, na nichž jsou několika odstíny modré barvy vytvořeny vodní proudy. Přes ně se pohrne voda a některé z nich budou nasvíceny, aby byla africká scenérie ještě výraznější. "Před vodopády budou ze skel vystupovat i postavy domorodců," uvedl Vávra.
Na návštěvníky bude dopadat mlha z vodopádů
Návštěva afrického muzea však nebude útočit jen na oči a uši, ale také na hmat. S příchodem k vodopádům bude na návštěvníky dopadat jemná suchá mlha, která má představovat kapky odrážející se ze zurčícího kotle Viktoriiných vodopádů. Vodopády sice budou dominantou menšího zadního sálu, ale kamkoli se tady návštěvník podívá, bude se cítit jako Afričan. Po pravé straně vznikne africká savana a přestěhují se tam některá vycpaná zvířata. Na protější straně se lidé přenesou do domorodé vesnice s maketami domorodců.
Architekt si k budově navíc přibral i přírodu před muzeem, kde vznikne simulovaná domorodá africká vesnice. "Přes vodopády bude vidět ven. Tam budou stát repliky afrických chýší," řekla Kateřina Soukupová z firmy Mplus, která na projektu rekonstrukce památníku spolupracuje. Z expozice ven do chýší se bude promítat trojrozměrný film ze života domorodých Afričanů. Uvidí ho jak ti, kteří budou sedět uvnitř afrického obydlí, tak návštěvníci z prostor muzea.
Dlouhá stěna v hlavním sále, která původně nabízela celý skanzen afrických zvířat, bude nyní patřit Holubovu životu. Přiblíží jeho výpravy do Afriky, ocenění a vyznamenání a nezapomene ani na Holubovu ženu Růženu, která cestovatele věrně na jeho cestách doprovázela.
