Miniaturní betlém se dává do pohybu pouze třikrát za rok.

Miniaturní betlém se dává do pohybu pouze třikrát za rok. | foto: M. Štěpán, Východočeské muzeum v Pardubicích

V miniaturním pohyblivém betlému vystrkuje hlavu z okna i drbna

  • 0
Miniaturní, před třemi lety zrestaurovaný Schauerův betlém z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě mohou vidět v pardubickém zámku návštěvníci tamní výstavy betlémů. Patří k jejím největším atrakcím a pouze třikrát ho mohli a mohou návštěvníci vidět v pohybu.

Podruhé to bude na Štědrý večer ve 22 hodin až do půlnoci, kdy na zámek o tradiční štědrovečerní muzejní noci přicházejí až tři tisíce lidí.

Pohyblivý skříňkový betlém

Dílo Antonína Schauera z Vysokého Mýta bylo vytvořeno v roce 1854. Jeho miniaturní figurky jsou malované na papírovém kartonu a udivují detailním propracováním. Rozměr betlému je 63 x 36 cm. Ručně malované figurky mají rozměry pouze od 3 do 65 mm, ve stupňovité krajině je jich rozeseto téměř devadesát. Zrestaurován a znovu představen byl veřejnosti v roce 2012.

Zdroj: Východočeské muzeum v Pardubicích

„Malíř Antonín Schauer vytvořil betlém v roce 1854, kdy se tvořily betlémy naopak co největší, co nejmonumentálnější,“ říká zastupující ředitel regionálního muzea ve Vysokém Mýtě Radim Urbánek.

Přitom autor vyrobil svůj mechanický betlém tak, že doslova udivuje neuvěřitelným technickým řešením. Pohánějí ho dva hodinové strojky, z nichž jeden je autentický, druhý o něco mladší. Je v něm sedm pohyblivých částí a dva pásy. Konkrétně vůz, který jezdí do kopce, větrný mlýn, vodní mlýn a vodopád. Nebo třeba drbna, která za několik otáček vykloní hlavu z okna.

„Je to opravdu unikát. Nejmenší figura, jedna z oveček měří pouhé tři milimetry a když se na ni člověk podívá pod silnou lupou, tak zjistí, že je tak propracovaná, jako by měla pět centimetrů. Je tam také unikátní figura flašinetáře, který točí klikou nástroje a hýbe se mu ruka.

„Má několik pohyblivých částí a kloubů,“ vysvětluje ředitel muzea.

Naprostou raritou je podle ředitele Radima Urbánka žebřík, u něhož dodnes nevíme, jakou technologií ho Antonín Schauer vyrobil.

„Vystřihávat ani vyřezávat ho nemohl, protože nejtenčí příčka z jemného papíru má necelý milimetr. Musel mít výborný zrak a používat něco jako skalpel, ovšem jen na ty větší postavy, které mají asi centimetr. U těch menších je to trochu záhada,“ upozorňuje ředitel muzea.

Restaurátor betléma Kamil Andres z Třebechovic doporučil muzeu spouštět betlém jen jednou za měsíc. „A to proto, aby zůstal funkční, ale zároveň se jeho mechanismus nepoškodil,“ vysvětluje ředitel regionálního muzea ve Vysokém Mýtě.

,