Pracovníci vysokomýtského muzea se nyní snaží určit přesné stáří nalezených mincí. Díky tomu, že nálezce archeology hned na místo přivolal, mohou prozkoumat neporušený poklad.
„Tvoří ho převážně pražské groše. Nález už je sice starý asi rok, ale v současnosti procházejí mince určováním přesného stáří a druhu. Až skončí konzervování mincí, představíme veřejnosti celý nález,“ řekl ředitel muzea Jiří Junek. Dodal, že muzejníci oceňují, jak se nálezce zachoval.
„Našel na poli rozoraný takzvaný depot, nějaké střepy a mince, sebral je a přišel nález oznámit. Nesnažil se nález vyzdvihnout a tím nenarušil a případně nezničil pro nás cenné archeologické situace. Pro nás je to ideální stav,“ poznamenal.
Poklad nalezený v Plchůvkách se množstvím a hodnotou nevyrovná loni nalezenému pokladu u Chýště, který učinilo pardubické muzeum (o nálezu jsme psali zde).
„Ten poklad byl ze starších mincí a bylo jich tam více. Nicméně kdyby se mělo měřit podle váhy, tak zvítězíme, protože náš nález činí asi kilogram v podstatě čistého stříbra,“ uvedl ředitel muzea.
Archeolog Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě David Vích upřesnil, že pražských grošů je v pokladu téměř dvě stovky.
„V nálezu je i tolar Rudolfa II. či zástupce ražených saských tolarů. A pak jsou zástupci dalších různých ražeb, ale ty ještě čekají na očištění, takže o nich moc zatím nemůžeme říci,“ řekl archeolog.
Stříbrné tolary měly vysokou cenu
Tyto mince majitel uložil v keramické nádobě do země. „Nepoužívaly se při běžném obchodním styku a nebyly příliš časté. Obsahovaly kolem třiceti gramů čistého stříbra, tedy měly poměrně vysokou cenu. Něco jako nyní naše tisícovky, desetitisícovky. Takový tolar znamenal týdenní mzdu lepšího řemeslníka. Na našem nálezu je vidět, že dotyčný spořil a část svého jmění vložil do těchto mincí,“ dodal archeolog.
Takové skrývání a uchovávání mincí bylo v té době běžné. „Žádné banky nebyly, a tak lidé ukrývali jmění v zemi. Válečné události a epidemie nemocí pak zvyšovaly pravděpodobnost, že skrýš majitel nevyzvedne,“ sdělil David Vích.
Ač je dnes v místě nálezu pole, archeologům se tam začíná „rýsovat“ určité zaniklé osídlení.
„Každopádně to souvisí s třicetiletou válkou, nejmladší ražbu jsem odhadl na rok 1619,“ řekl archeolog a ujistil, že poklad se už stal součástí sbírek vysokomýtského muzea.
„Pro zajímavost - poslední podobný nález na území, které pod naše muzeum spadá, se uskutečnil v roce 1962 v Dobříkově. Také šlo o nález mincí z období třicetileté války v nádobě a je také v našem muzeu,“ dodal.
Nálezce požádal o odměnu
Nálezce, kterého muzeum včetně přesného místa nálezu tají, nyní požádal o nálezné a muzejníci jeho žádost podporují.
„Nejdříve musí přijít na řadu nějaký odborný znalecký posudek nálezu a pak by nějaká odměna našeho zřizovatele, tedy Pardubického kraje byla určitě na místě. A pokud by ono nálezné respektovalo i historickou hodnotu nálezu, ukázal by kraj, že si takových historických nálezů cení,“ řekl David Vích, který bez záruky odhaduje cenu nálezu na statisíce korun.
„Ale je to otázka spíše pro numismatiky a je to jen můj odhad,“ upozornil Vích.
