V závěru roku skončí desetiletá lhůta, ve které měli nekvalifikovaní učitelé povinně získat diplom na pedagogické fakultě. Komu se znovu do lavice nechtělo, bude se nejspíše muset se školstvím rozloučit.
Deset let byla dlouhá doba
"Domnívám se, že deset let bylo dostatečně dlouhé období, aby si každý vzdělání doplnil. Je ale pravda, že obor chemie pro druhý stupeň základních škol poprvé fakulty otevřely jako dálkové studium teprve loni,“ uvádí ředitelka Základní školy Chrast Lenka Budínská.
Také někteří ředitelé středních škol jsou stejného názoru. "Myslím, že ti, kteří chtějí skutečně učit, měli dost času na to, aby si vzdělání doplnili,“ říká Oldřich Semenec, ředitel Středního odborného učiliště zemědělského ve Chvaleticích.
"Člověk ale musí vzít v potaz, že pedagogické fakulty nevyškolí odborníky ve strojírenství, stavebnictví a tak dále,“ upozorňuje Oldřich Semenec.
Pokud kantoři začnou studovat ještě letos, platí pro ně výjimka a na školách můžou zůstat. Výjimku zatím mají také učitelé starší šedesáti let, kteří k 1. lednu 2005 měli nejméně patnáct let praxe ve škole.
Ministr školství Marcel Chládek chce v dubnu tyto kategorie ještě rozšířit o rodilé mluvčí, a věkovou hranici snížit na padesát pět let. Odučenou praxi pak zvýšit na dvacet let.
Těsně před důchodem už na studia nenastoupí
Na základních školách budou ředitelé podepisovat výpovědi jen minimálně. Vzdělané pedagogy mají základky na Pardubicku i Chrudimsku. A ti nekvalifikovaní jsou většinou ochotni na sobě pracovat.
Ne však všichni. "Jedna nekvalifikovaná paní učitelka je již v důchodu, takže odejde, a jedna paní učitelka má bohužel čtyři roky do důchodu, ale nejspíše bude muset kvůli chybějícímu vzdělání odejít,“ sdělila Lenka Budínská.
Více starostí přidělala novela zákona středním školám a učilištím, protože právě tam se učí nejvíce odborných předmětů. Vyučující sice mají technické vzdělání a titul inženýr, ale pedagogická fakulta jim chybí. Na Pardubicku chybí vzdělání zhruba sedmi procentům středoškolských učitelů, na Chrudimsku dokonce více než deseti procentům.
"Máme tu špičkové odborníky, inženýry. Ale chybí jim pedagogické vzdělání. Pokud budou muset odejít, nevím, kde budeme hledat kvalifikované lidi,“ poukazuje například ředitel Střední školy automobilní Holice Michal Šedivka.
"Myslím, že spousta věcí by měla být věcmi ředitelů škol. Na škole nám učí solidní lidé, kteří učit umí. Například jazyky, mají na to certifikáty, ale nemají pedagogiku. Nebo učitelé odborných předmětů, jsou to odborníci a my bychom o ně neradi přišli,“ doufá v možné ústupky ředitel holické školy.
Řada škol se novely nebojí
Některých škol se však změny vůbec nedotknou. "Chod naší školy to vůbec neovlivní. Všechny učitele máme kvalifikované, pouze jedna kolegyně nyní studuje a dodělává si pedagogické vzdělání,“ konstatuje ředitel Středního odborného učiliště zemědělského ve Chvaleticích Oldřich Semenec.
Ani chrudimské průmyslovky či odborné učiliště v Třemošnici by problémy mít nemělo. "Z osmačtyřiceti pedagogických pracovníků nemají dokončené vzdělání zatím čtyři, ale už studují,“ potvrzuje František Mihulka, ředitel Střední průmyslové školy Chrudim.
Ministr školství navíc avizoval, že chce jednotlivé případy posuzovat individuálně. V nejproblémovějších okresech by měly být ustaveny komise, které by rozhodovaly, zda můžou konkrétní lidé na škole dál učit.
