Po dostavbě sportovní haly město nevědělo, co s nevzhlednou asfaltovou plochou v sousedství haly. Podle svitavského starosty Davida Šimka měla být záchranou společnost BOSQ.
„Přišla s tím, že by ráda za sportovní halou vystavěla bowlingové a squashové centrum s ubytovacím zařízením. Tehdejší rada si nebyla jistá, zda společnost BOSQ je schopna naplnit tento sen, a proto se radní dohodli, že pozemek bude svěřen do bezplatné výpůjčky,“ řekl David Šimek.
Smlouva o výpůjčce v době, kdy ve vedení radnice seděl Václav Koukal, měla být pojistkou do dostavby bowlingu. Poté mělo město pozemky za cenu 169 korun za metr čtvereční společnosti prodat.
Vágně napsaná a jednostranně nevypověditelná smlouva však propůjčuje firmě pozemky nejen bezúplatně, ale i bez určení jakýchkoli termínů o prodeji.
Vedení města připouští, že s tím nemůže dělat nic.
Podle jednoho z jednatelů provozujícího restauraci, kterého MF Dnes oslovila, byla firma připravena pozemky tehdy koupit. Hala i s pozemky, na kterých už objekt stál, byla však kvůli dotaci zatížena zákazem prodeje.
„Smlouvu potom nikdo ze strany města neřešil. Před třemi lety jsme se chtěli s městem domluvit na odkupu, potřebovali jsme získat úvěr,“ uvedl spolumajitel bowlingového centra a restaurace Josef Křivka.
Město však chtělo prodat pozemek za cenu v místě a čase obvyklou, tak jak požaduje zákon, a to se majitelům nelíbilo. „Prodeji se nebráníme ani dnes, ale musí to být v cenové úrovni roku 2001, kdy se bowlingové centrum stavělo. Nemůžeme se bavit o dnešních cenách, kdy chce město 600 korun za metr,“ řekl Křivka.
Podle něj si investice do pozemku před stavbou bowlingu vyžádaly nemalé náklady. „Demoliční práce na vytěžení asfaltu nás stála asi 480 tisíc korun. S inženýrskými sítěmi jsme byli někde na milionu korun. Brali jsme to jako investiční pobídku. Bowlingem, squashem a restaurací jsme posunuli úroveň haly někam jinam,“ dodal Křivka.
