Rezidence je ale už omšelá a místy opadané zdi plné štukové dekorace potřebují zásah. A nejen ty. Poškozená je střecha, špatná jsou okna i vikýře.
„Máme kompletně připravenou dokumentaci k podání žádosti o dotaci na otvorové prvky. Výzva by měla být vyhlášena v říjnu. Ještě letos bude dokončena rekonstrukce střechy a venkovních dveří. Po oknech se pustíme do odvlhčení objektu,“ řekl v honosné kanceláři starosta Svitav David Šimek.
Nejsložitější a nejdražší bude pro stavbaře obnova bohatě zdobené fasády. „Víme, že nejsme schopni na ni dostat dotaci, a proto ji budeme muset plně hradit ze svého. Chtěli bychom opravit každý rok jednu stěnu vzhledem k finanční náročnosti,“ dodal Šimek k opravám za 25 milionů korun, které budou trvat zhruba stejnou dobu, jako stavba samotné vily na konci 19. století.
Langerovu vilu, dnes kulturní památku, navrhl v historizujícím stylu v roce 1888 brněnský architekt Germano Wanderley pro svitavského majitele dřevozávodu Julia Langera.
Už za mohutnými vyřezávanými dveřmi někdejšího podnikatelova sídla má člověk pocit, jakoby vstupoval do zámku. Po zdolání širokých schodů ho přivítá neskonale zdobená vstupní hala, která svým pojetím nenasvědčuje tomu, že by dnes v rezidenci sídlili městští úředníci. Ti tu jsou již 73 let.
Dědic továrníka majetek prohýřil, o vilu přišel
Rodinnou vilu, jež architekt David Vávra ve svém cyklu Šumná města nazval zmenšenou kopií drážďanského zámku Zwinger, Langerovi ztratili ve 30. letech.
„Vlastníkem vily se po smrti otce Julia stal Robert Langer. Ekonomická krize a jeho rozmařilý život dovedl rodinný podnik k úpadku. V roce 1933 získala majetek svitavská spořitelna jako zástavní právo. Téhož roku vilu pronajala městu, které v ní zamýšlelo otevřít úřadovnu nové radnice. Až roku 1942 se Svitavy rozhodly vilu zakoupit a parkovou zahradu zpřístupnit veřejnosti,“ řekl historik svitavského muzea Radoslav Fikejz.
Po roce 1945 zůstala Langerova vila na dlouho v téměř původním stavu. Dostala pouze v té době obvyklou šedou fasádu zakrývající štukovou výzdobu. Jedinou větší opravou interiérů prošla malba stropu hlavního schodiště, které ústí do foyer, z něhož se vstupuje do dalších místností. O zálibě v myslivosti rodiny Langerů svědčí řada motivů po celé vile i na fasádě hospodářských budov.
„Teprve po roce 1989 získala vila nynější podobu, a to výsledkem několika finančně náročných oprav exteriéru i interiéru. Ty respektují původní záměr stavitele o vytvoření jedné z nejkrásnějších budov ve městě,“ dodal Fikejz.
Legenda o prokletí Langerovy vilyUčitel Milan Štrych, který pátral s žáky po osudu vily, narazil na městskou legendu, která se k ní vztahuje. „Langer byl podvodník, který získal majetek díky tomu, že ožebračil svého kamaráda, jistého Tempese. Jeho žena se dostala do ústavu chorých v sousedství, a když viděla, že se na místě zbořeného statku staví vila, proklela ji,“ uvedl Štrych. Langer poslal svoji dceru na zásnuby do Tyrol, kde zemřela. Když ji nechal Langer ve Svitavách pochovávat, hrobníci si všimli, že je ozdobena šperky. „V noci proto do hrobky vnikli, otevřeli rakev a šperky jí sebrali. V tu chvíli se probudila z hlubokého spánku a pohnula rukou. Hrobníci se lekli a utekli. Vyběhla z hrobky, běžela domů a zazvonila u Langera. Když oživlou dceru po otevření dveří uviděl, ranilo ho,“ sdělil Štrych. |
Rozlehlý dům se může pyšnit na svou dobu technickými vymoženostmi dokreslující preciznost architekta.
Jsou mezi nimi dřevěné žlaby na půdě, které slouží ke svodu dešťové vody vnitřkem budovy, tak aby trubky nenarušovaly její venkovní ráz.
I dnes tady člověk narazí na malá překvapení. Úřadovat se dá totiž i v koupelně. Své o tom ví například úřednice Jaroslava Lindušková. Její kancelář je umístěná v rohu vily, kam se architekt rozhodl navrhnout koupelnu. „Měli jsme to odkryté, když se spravovala podlaha. Je tam růžovočerný mramor, který pláty vymezuje prostor pro koupání,“ řekla úřednice o dokonale ukryté vaně ve své kanceláři.
Ve sklepě je například zazděný vstup do podzemní chodby spojující bývalou konírnu, kterou muselo chodit služebnictvo, aby nerušilo svojí přítomností majitele na zahradě, nebo původní Langerův stůl zdobící předsíň obřadní síně.
