Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Svitavy obnoví Langerovu vilu, zmenšenou kopii zámku Zwinger

  8:18aktualizováno  8:18
Prostor, který se otevře před každým návštěvníkem Langerovy vily ve Svitavách, napoprvé ohromí. Budova, v níž dnes sídlí městský úřad, na příjezdu od Litomyšle dává všem na odiv bohatství někdejšího majitele. Továrník Julius Langer si vilu nechal vystavět před 125 lety. Svitavy nyní chystají její velkou rekonstrukci.

Langerova vila je ozdobou Svitav. | foto: Radek Latislav, 5plus2.cz

Rezidence je ale už omšelá a místy opadané zdi plné štukové dekorace potřebují zásah. A nejen ty. Poškozená je střecha, špatná jsou okna i vikýře.

„Máme kompletně připravenou dokumentaci k podání žádosti o dotaci na otvorové prvky. Výzva by měla být vyhlášena v říjnu. Ještě letos bude dokončena rekonstrukce střechy a venkovních dveří. Po oknech se pustíme do odvlhčení objektu,“ řekl v honosné kanceláři starosta Svitav David Šimek.

Nejsložitější a nejdražší bude pro stavbaře obnova bohatě zdobené fasády. „Víme, že nejsme schopni na ni dostat dotaci, a proto ji budeme muset plně hradit ze svého. Chtěli bychom opravit každý rok jednu stěnu vzhledem k finanční náročnosti,“ dodal Šimek k opravám za 25 milionů korun, které budou trvat zhruba stejnou dobu, jako stavba samotné vily na konci 19. století.

Langerovu vilu, dnes kulturní památku, navrhl v historizujícím stylu v roce 1888 brněnský architekt Germano Wanderley pro svitavského majitele dřevozávodu Julia Langera.

Už za mohutnými vyřezávanými dveřmi někdejšího podnikatelova sídla má člověk pocit, jakoby vstupoval do zámku. Po zdolání širokých schodů ho přivítá neskonale zdobená vstupní hala, která svým pojetím nenasvědčuje tomu, že by dnes v rezidenci sídlili městští úředníci. Ti tu jsou již 73 let.

Dědic továrníka majetek prohýřil, o vilu přišel

Rodinnou vilu, jež architekt David Vávra ve svém cyklu Šumná města nazval zmenšenou kopií drážďanského zámku Zwinger, Langerovi ztratili ve 30. letech.

„Vlastníkem vily se po smrti otce Julia stal Robert Langer. Ekonomická krize a jeho rozmařilý život dovedl rodinný podnik k úpadku. V roce 1933 získala majetek svitavská spořitelna jako zástavní právo. Téhož roku vilu pronajala městu, které v ní zamýšlelo otevřít úřadovnu nové radnice. Až roku 1942 se Svitavy rozhodly vilu zakoupit a parkovou zahradu zpřístupnit veřejnosti,“ řekl historik svitavského muzea Radoslav Fikejz.

Po roce 1945 zůstala Langerova vila na dlouho v téměř původním stavu. Dostala pouze v té době obvyklou šedou fasádu zakrývající štukovou výzdobu. Jedinou větší opravou interiérů prošla malba stropu hlavního schodiště, které ústí do foyer, z něhož se vstupuje do dalších místností. O zálibě v myslivosti rodiny Langerů svědčí řada motivů po celé vile i na fasádě hospodářských budov.

„Teprve po roce 1989 získala vila nynější podobu, a to výsledkem několika finančně náročných oprav exteriéru i interiéru. Ty respektují původní záměr stavitele o vytvoření jedné z nejkrásnějších budov ve městě,“ dodal Fikejz.

Legenda o prokletí Langerovy vily

Učitel Milan Štrych, který pátral s žáky po osudu vily, narazil na městskou legendu, která se k ní vztahuje. „Langer byl podvodník, který získal majetek díky tomu, že ožebračil svého kamaráda, jistého Tempese. Jeho žena se dostala do ústavu chorých v sousedství, a když viděla, že se na místě zbořeného statku staví vila, proklela ji,“ uvedl Štrych.

Langer poslal svoji dceru na zásnuby do Tyrol, kde zemřela. Když ji nechal Langer ve Svitavách pochovávat, hrobníci si všimli, že je ozdobena šperky. „V noci proto do hrobky vnikli, otevřeli rakev a šperky jí sebrali. V tu chvíli se probudila z hlubokého spánku a pohnula rukou. Hrobníci se lekli a utekli. Vyběhla z hrobky, běžela domů a zazvonila u Langera. Když oživlou dceru po otevření dveří uviděl, ranilo ho,“ sdělil Štrych.

Rozlehlý dům se může pyšnit na svou dobu technickými vymoženostmi dokreslující preciznost architekta.
Jsou mezi nimi dřevěné žlaby na půdě, které slouží ke svodu dešťové vody vnitřkem budovy, tak aby trubky nenarušovaly její venkovní ráz.

I dnes tady člověk narazí na malá překvapení. Úřadovat se dá totiž i v koupelně. Své o tom ví například úřednice Jaroslava Lindušková. Její kancelář je umístěná v rohu vily, kam se architekt rozhodl navrhnout koupelnu. „Měli jsme to odkryté, když se spravovala podlaha. Je tam růžovočerný mramor, který pláty vymezuje prostor pro koupání,“ řekla úřednice o dokonale ukryté vaně ve své kanceláři.

Ve sklepě je například zazděný vstup do podzemní chodby spojující bývalou konírnu, kterou muselo chodit služebnictvo, aby nerušilo svojí přítomností majitele na zahradě, nebo původní Langerův stůl zdobící předsíň obřadní síně.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Takto vypadá aktuální konec dálnice D35 za křižovatkou v Opatovicích nad Labem....
Silničáři vyberou stavitele D35, nabídky výrazně snížily odhadní ceny

Ředitelství silnic a dálnic dnes udělá další krok k zahájení výstavby dálnice D35. Silničáři ukončí výběrové řízení, které určí firmy, jež postaví první dva...  celý článek

Na chrudimský obchvat se mají stavební stroje  vrátit znovu v roce 2018.
Jihozápadní obchvat Pardubic asi vznikne, stavba je ekonomicky výhodná

Plány na stavbu jihozápadního obchvatu Pardubic, které byly několik let u ledu, se vracejí do hry. Silničáři oznámili, že podle nových propočtů se stavba...  celý článek

Schaeffler Production CZ, dříve INA Lanškroun, slavnostně otevřela nový výrobní...
Výroba dílů pro automobily zaměstná v nové svitavské hale na tisíc lidí

Německá firma Schaeffler ve čtvrtek otevřela ve Svitavách nový závod, který dá práci přibližně tisícovce lidí. Investuje do něj téměř 100 milionů eur. Zatím je...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.