"Hlasovala jsem proti názvu Nové Sudety, byla jsem proti němu zásadně. My u nás na Lanškrounsku slovo Sudety neužíváme a nemáme ho rádi. U našich občanů vzbuzuje obavu z případného návratu Němců a z toho, co bude následovat," řekla například zastupitelka za KSČM Erika Kohoutová, bývalá starostka Rudoltic u Lanškrouna.
Co to jsou SudetyPojem Sudety pochází už z doby Keltů. V geografii je to zavedené označení pro pohraniční hory na severu Čech, jihu Saska a Polska. Za války se název přenesl na všechna území, která zabrala třetí říše, tedy například i na jihočeskou Šumavu. Na těchto územích převažovalo do roku 1945 německé osídlení. Například v soudním okrese Králíky bylo za první republiky 88 procent německého obyvatelstva, v lanškrounském okrese 63 procent. "Vztah mezi Čechy a Němci byl přátelský, o tom svědčí množství smíšených sňatků, touhou řady německých dívek byl sňatek se státními zaměstnanci Čechy, čilý byl takzvaný malý pohraniční styk a konaly se nejrůznější slavnosti za účasti obou národností. Hospodářská krize zostřila napětí mezi jednotlivými národnostmi," uvedl historik Jiří Cihlář. V roce 1950 žilo na Žamberecku 1,4 procenta Němců, na Lanškrounsku 0,9. V polštině zůstal název Sudety základním označením, v češtině se používá méně, tím spíš, že v Československu bylo v roce 1945 používání tohoto slova vyhláškou zakázáno. Od 90. let byl tento pojem jako historicko-geografický částečně rehabilitován. |
Návrh naopak podpořil svitavský starosta David Šimek, který žije na území bývalých Sudet.
"Sudety je pojem, který se ve Svitavách stále používá běžně a nikoli hanlivě. Proto bych v něm neviděl něco pejorativního, což zdůrazňovali někteří zastupitelé. I když chápu, že v době válečné a poválečné to byl pro spoustu občanů citlivý výraz," říká Šimek a připomíná, že od devadesátých let až dosud obyvatelé Svitav hodně komunikují s vystěhovanými Němci.
"Nemohu mluvit za všechny, ale není to pojem, který by se u nás nepoužíval - velmi často a běžně se říká, že jsme ze Sudet," uvedl Šimek.
Farář Zbigniew Czendlik míní, že Češi stále nejsou se slovem Sudety vyrovnaní. "Pořád se k nim vrací problém odsunutých Němců ze Sudet," říká. Připomněl, že Poláci také zabydlili území po Němcích.
"Ale my s tím nemáme takový problém. Je to možná dané tím, že v Polsku se odsun nekonal - šla přes něj fronta, všichni kolaboranti před ní utekli a prostor vyklidili. A do něj se nastěhovali Poláci. Proto takový problém nemáme, zatímco Češi se s ním nevyrovnali, nedošlo k obecnému smíření, pořád mají z Němců strach. A to není úplně zdravé," uvedl Czendlik.
Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický je přesvědčen, že je třeba dívat se hlavně do budoucnosti, a ne stále zpátky. A upozorňuje, že s tímto názvem přišli kolegové z Polska. Název Nové Sudety navíc vyplývá z hluboké minulosti.
"Toho, že může být název kontroverzní, jsme si byli vědomi, nicméně jsme se shodli, že je to název historický pro dané území. Pochází ze starého keltského názvu označujícího v překladu 'les kanců'. Přízvisko nové pak znamená nový začátek spolupráce mezi regiony. Chci zdůraznit, že se problém v žádném případě netýká česko-německých vztahů," uvedl hejtman.
Uvedené vztahy byly podle něj vyřešeny v rámci česko-německé deklarace v roce 1996 a nyní je důležitější to, co může nové uskupení do příhraničí přinést. Hejtman by byl nerad, kdyby na názvu ztroskotala účast Pardubického kraje.
"Nechtěl jsem, aby při vymýšlení nového názvu hrála na zastupitelstvu roli lidová tvořivost. Je to věc citlivá, takže ji projednáme do června na společném jednání zástupců Olomouckého, Pardubického, Královéhradeckého a Libereckého kraje, Dolnoslezského vojvodství a české i polské části euroregionů Nisa a Glacensis," dodal Martin Netolický.
