Student letohradského gymnázia Václav Kotyza pojede do amerického Houstonu.

Student letohradského gymnázia Václav Kotyza pojede do amerického Houstonu. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Letohradské gymnázium posílá dalšího mladého vědce do USA

  • 1
Sedmnáctiletý Václav Kotyza může být dalším mladým vědcem, který v americkém Houstonu zaujme porotu soutěže mladých vědců z celého světa I-SWEEEP. Student letohradského gymnázia tam může uspět stejně jako před dvěma lety jeho starší spolužák Aleš Stejskal, který vyhrál.

Kotyza zatím zvítězil na nedávném Festivalu mladých vědců AMAVET se svou prací z oblasti lékařských bionanotechnologií.

Václav Kotyza

Narodil se v roce 1995 v Šumperku. Žije v Mladkově na Orlickoústecku, studuje na Soukromém gymnáziu v Letohradě. Několik let se úspěšně zúčastňoval biologických, chemických a fyzikálních olympiád. Před dvěma lety začal chodit na přednášky do firmy Contipro v rámci programu FYBICH, před rokem tam zahájil odbornou stáž. Letos vyhrál soutěž mladých amatérských vědců na Festivalu vědy a techniky AMAVET a v květnu bude reprezentovat Českou republiku na světové soutěži středoškolských vědeckých projektů I-SWEEEP v americkém Houstonu.

"Kdybych měl motto velmi zjednodušeně vysvětlit, jde o bakterie a jejich enzymy nebo toxiny, které pomáhají lépe proniknout léčebným látkám do lidského těla bez vedlejších účinků," popsal princip úspěšné práce sedmnáctiletý student, podle něhož mohou výsledky sloužit jako podklady dalším mikrobiologům nebo se uplatní při vývoji nových léčiv.

"Aleš pro mě byl, je a bude inspirací pořád. A když tak přemýšlím, do firmy Contipro mě vlastně poprvé přivedl on. Hodně mi pomáhá a úspěch se mnou prožívá. Stejně jako já před dvěma lety s ním," přiznává vliv staršího kamaráda student Kotyza.

Přírodním vědám se naplno věnuje už od chvíle, kdy začal na gymnáziu studovat. "Já si vlastně kvůli zaměření na přírodní vědy tuhle školu vybral," dodává.

Už od začátku svého studia se zúčastňoval mnoha biologických, fyzikálních i chemických olympiád. "Okresní i krajská kola jsem často vyhrál a dál už se nepostupovalo," vzpomíná.

O tom, že úspěchy obou studentů nejsou náhodné, svědčí snaha letohradské školy dlouhodobě se věnovat právě těmto oborům.

"Přírodním vědám se věnujeme pátý rok. Po absolvování těchto oborů mají absolventi daleko větší šanci na uplatnění než studenti humanitních škol," uvedl ředitel gymnázia Vratislav Šembera.

Ředitel samozřejmě svému svěřenci výlet do USA přeje. "Cesta do Ameriky je obrovská zkušenost. Vezměte si Aleše Stejskala. Nejenže tam sklidil se svou prací úspěch, ale získal v Houstonu i stipendium," dodává ředitel.

Ke své vědecké práci v dobroučské firmě Contipro Group se Václav dostal přes tamější program Fybich, jímž firma podporuje zájem mladých lidí o fyziku, biologii a chemii. Podtitulem programu je heslo Pojďte dělat vědu s námi a kromě škol v regionu jeho prostřednictvím s firmou spolupracují školy z celé České republiky.

"Asi před dvěma roky jsem tam začal chodit na přednášky a zhruba před rokem získal roční stáž. Na tu jsem byl vybrán přes dotazník a po ústním pohovoru," dodává mladý vědec. Velmi mu přitom pomohla slušná znalost odborné angličtiny. Přiznává ale, že její studium mnohdy "dost bolelo".

"Je to dřina a kolikrát je z toho člověk na nervy. Abych se naučil odborné výrazy, musel jsem v angličtině přečíst hodně publikací, kde jsou informace, které v češtině nenajdete," vysvětluje student.

Právě četbou vědeckých studií podle svých slov získal odbornou zásobu. "Samozřejmě bych se neobešel bez dobrého základu z naší školy. Hodně mi pomohla také konverzace s rodilým mluvčím, kterou naše gymnázium umožňuje," dodává.

O tom, co bude dělat po skončení letohradského gymnázia, má podle svých slov jasno už od páté třídy.

"Chci jít studovat medicínu. Moje představa je taková, že budu během školy pracovat na nějakém vědeckém projektu. Ať už to bude v Contipru, nebo v nějaké jiné významné instituci. Ale zatím to je jenom představa," prozrazuje své plány student Kotyza.

Na otázku, co by udělal, kdyby mu v Americe nabídli stipendium jako Aleši Stejskalovi, se jen usměje.

"Tak daleko ještě nejsem. V tuhle chvíli přece vůbec není jisté, že v Houstonu nějakou cenu vůbec získám. A kdyby se tak přece jen stalo a stipendium mi třeba nabídli? To opravdu nevím. Ale stejně jako Aleš bych to asi odmítl. V Americe studuje jeden můj kamarád a podle zpráv, které od něj mám, nemůžu říct, že by byl nějak extrémně nadšený," uvažuje Václav, který ani nevylučuje, že by tam během studia měl méně příležitostí vědecky pracovat.