Na druhém místě za lípou z Chrudimska v anketě vyhlašované Nadací Partnerství skončil s téměř 22 tisíci hlasy památný břestovec ve Smetanových sadech v Ústí nad Labem nebo třetí v pořadí dub z jihočeských Borovan s téměř 16 tisíci hlasy.
S velkým odskokem za sebou nechal například dub, pod nímž sedával Masaryk, borovici připomínající vraždu faráře nebo kaštan Járy Cimrmana.
Navrhovatelé lípy za chrudimský spolek Altus ve čtvrtek v Otevřené zahradě v Brně převzali slavnostní ocenění včetně poukazu na odborné ošetření lípy v hodnotě nasbíraných hlasů.
„Celkový počet hlasů v anketě dosáhl více než 175 tisíc. Letošní výtěžek ve výši více než 175 tisíc korun se rozdělí mezi dvanáct finalistů podle toho, kolik se pro každý strom podařilo nasbírat. Navrhovatelé pak finance použijí k péči o stromy, úpravě jejich okolí nebo výsadbě nových stromů,“ řekla koordinátorka ankety Andrea Krůpová z Nadace Partnerství.
Podpořit lípu šlo pomocí dárcovské SMS nebo recyklací starého mobilu, který má většina lidí zapomenutý s šuplíku. Zástupci lípy z Lipky jich vysbírali více než dva tisíce, a tak si zároveň vysloužili Cenu Asekol v podobě venkovní solární dobíjecí stanice.
Lípa bude kandidovat i na titul Evropský strom roku
Lípa navíc jako vítěz národního klání bude Českou republiku zastupovat v mezinárodním kole ankety Evropský strom roku 2017.
Lípa na Lipce byla také symbolem dětství pro fotografa Ludvíka Plašila, který se v tehdejším panství Kustošů narodil a vyrůstal tady do svých sedmi let.
„Patří mezi pět největších lip v Čechách, její obvod je devět metrů a obejme ji pět mohutných chlapů. Při pohledu na strom zůstane člověk ohromen, korunu má údajně největší,“ uvedl před nedávnem pro týdeník 5plus2.
Dělal vše pro to, aby lípa zvítězila. Nejenže lípu propagoval svými snímky, kde sedá, ale díky husté síti podporovatelů nasbíral i stovky podpisů a starých mobilů.
„Přemlouval jsem k podpisu i policisty. Ta lípa zkrátka musí zvítězit,“ přál si v září a přitom zavzpomínal na dětství, kdy si místní kmeti o lípě hojně vyprávěli.
„V dětství jsem slýchával: Já se toho nedožiju, ale ty ano. Pamatuj si, v roce 2000 bude téhle lípě 800 let. Jim to tak říkal jejich praděda, tomu zas jejich prabába, a tak to šlo mnoho pokolení zpět.“
