Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odstrašující ruiny tábora Havlových studentů jsou opět na prodej

  8:18aktualizováno  8:18
Tábor v Koutech dostal další šanci na změnu majitele. Stát tento týden vyhlásil již čtvrté kolo výběrového řízení na prodej jeho pozemků. Kdysi oblíbené letovisko prvorepublikových středoškoláků a později tisícovek pionýrů patří k nejzdevastovanějším koutům v Pardubickém kraji.

Údolí Tiché Orlice mezi Chocní a Ústím nad Orlicí nabízí řadu pěkných zákoutí, ale také jedno mimořádně ošklivé, až téměř strašidelné. Je to areál tábora Kouty v Brandýse nad Orlicí. Z původních mnoha desítek budov jich stojí k dnešnímu dni šest a jsou v mimořádně špatném stavu.

Fotogalerie

„Pokud to někdo koupí, tak mu to dám za korunu,“ řekl jejich majitel Miroslav Kopčík. „Jejich stav je katastrofa, dnes už by bylo lepší všechno zbourat a zplanýrovat,“ dodal brandýský starosta Petr Řehák.

Například hlavní táborová budova poskytuje názorný příklad naprosté devastace podlah, stropů, stěn, dveří i oken. V posledních letech se v ní objevily umělé přepážky sloužící bojovníkům k rozmanitějším variacím kuličkových bitek, těch kuliček se na zemí válí tisíce. A krátery na stěnách svědčí i o občasných ostřejších nábojích. Ostatně se tento cíl zlodějů, vandalů, sprejerů a pseudoválečníků označuje na nejednom webu jako Military area Kouty, resp. Airsoft BnO-Kouty.

Tábor o celkové výměře 33 tisíc metrů čtverečních je jedním z pomníků malé privatizace devadesátých let. Tehdy stát sice prodal veškeré stavby, ale zůstalo mu celkem 58 pozemků. A ty dosud nebyl schopen prodat. V prvním kole výběrového řízení stanovil minimální kupní cenu na jeden milion korun, ve čtvrtém kole vyhlášeném před několika dny ji snížil na 720 tisíc korun.

„Pozemky jsou i nadále nabízeny jako celek, a to nejen vzhledem k funkční provázanosti, ale například i s ohledem na jejich využití z hlediska územního plánování,“ řekla ředitelka královéhradeckého pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Hana Seidlová. A kdoví, zda - podobně jako majitel staveb - nepůjde stát s cenou ještě níže.

„Pro mne je to černá díra, úplně špatná zkušenost, snažím se na to vůbec nemyslet. Lidé tam všechno rozkradli. A měsíčně mě to stojí peníze, platím nejen daň z nemovitosti, ale také státu za nájem,“ dodal jejich majitel z Kutné Hory, který si svůj majetek naposledy prohlédl před dvěma lety.

Oblíbený tábor sloužil od roku 1930

Stát získal dětský tábor v roce 1959, poslední nemovitosti v něm nabyl o patnáct let později. Pokud se objeví zájemce o jeho koupi, pak by jeho motivací mohla být nostalgie, neboť byl areál mnoho let užíván jako letní tábor ZV ROH národního podniku Průmstav Pardubice. Například v roce 1987 si užila v jeho areálu prázdniny tisícovka dětí. A ještě na začátku devadesátých let tam lidé mířili za koupáním v bazénu i divadelníci brněnského Divadla Husa na provázku v čele s Petrem Scherhauferem a Petrem Oslzlým, kteří si v roce 1992 uspořádali v táboře své letní soustředění.

K nostalgii by mohla mít důvod i mnohem starší generace, pomineme-li, že ho za druhé světové války jako tábor využívala družina příslušníků Hitlerjugend. Cena tohoto místa spočívá i v tom, že jeho historii začal psát otec prvního českého prezidenta Václav Maria Havel.

Tento první předseda Svazu československého studentstva a předseda Obrodného hnutí československé mládeže postavil v Brandýse nad Orlicí nejprve tábor Řadov pro vysokoškoláky. Třicítku dřevěných chat s palandami a budovu s jídelnou otevřel v roce 1924.

Za studenty tam jezdili i vysokoškolští profesoři, spisovatelé a umělci. Skoro sto let staré chatky a budovy tábora slouží dodnes, ovšem jen těm, kteří nemusí mít úplný komfort.

Mladší brandýský tábor, který dopadl mnohem hůře, postavil Václav M. Havel v roce 1930, tedy v době jeho velké stavby vilové čtvrti na Barrandově. Kouty byly tehdy krásným táborem na zcela holé stráni pod lesem rovněž u levého břehu Tiché Orlice a stejně tak jako letovisko předchozí byly dobře viditelné z hlavní železniční trati. „Při stavbě tábora v Koutech jsem uplatnil již některé zkušenosti ze Řadova, primitivní dřevěné chaty jsem poněkud zlepšil v konstrukci i ve vnitřní úpravě,“ uvedl stavitel ve svých memoárech.

Rekreační areál se zprvu 17 dřevěnými domky a ústřední dřevěnou budovou byl určen pro změnu středoškolským studentům. Ti dnešní v něm přebývají už jen jako vyznavači urbexu, tedy průzkumu ruin.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Výjimečně zpřístupněné prostory podzemních zásobáren pitné vody pro Hradec...
Páteřní potrubí vody na východě Čech dožívá, pomohou miliardy

Vodárny na východě Čech budou muset žádat po státu peníze na opravu dožívajícího potrubí v regionu. A nepůjde o malou částku. Odhad nákladů na postupnou...  celý článek

Na chrudimský obchvat se mají stavební stroje  vrátit znovu v roce 2018.
Jihozápadní obchvat Pardubic asi vznikne, stavba je ekonomicky výhodná

Plány na stavbu jihozápadního obchvatu Pardubic, které byly několik let u ledu, se vracejí do hry. Silničáři oznámili, že podle nových propočtů se stavba...  celý článek

Rychle jedoucí motorkář ignoroval houkající záchranáře
VIDEO: Motorkář se bezhlavě řítil obcí a blokoval houkající sanitku

Na houkání a blikání majáků nebral ohled devětapadesátiletý motorkář, který na Orlickoústecku bránil sanitce, aby ho předjela. Záchranáři přitom spěchali k...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.