Podle organizátorů byl sportovní park druhým nejúspěšnějším po tom prvním, olympijském.
„Obliba Sportovního parku roste, je to opravdu fenomén. Viděli jsme to na všech číslech, a to na stanovištích i prodaných hracích kartách. Už distribuce hracích karet před samotným Sportovním parkem byla zdařilá. A oproti předpovědím nám přálo počasí,“ říká manažer Sportovního parku Pavel Stara.
Letošní novinkou byl přednáškový stan, kde si mohli rodiče i děti poslechnout zajímavé informace o sportování nebo výživě. Jak se tato novinka ujala?
Stan měl velkou odezvu, určitě v něm budeme pokračovat. Zvolili jsme ho proto, že víme, že hodně lidí začalo běhat, jezdit na kole a obecně o sebe pečovat. A mnoho z nich se začalo zajímat o tělesnou schránku svou a svých dětí. Tato témata hýbou společností. A když u nás děti s rodiči jsou, tak se o těchto tématech mohou poradit. Zvolili jsme odborníky z regionu, aby je mohli snadno kontaktovat.
Co rodiče zajímalo?
Chtěli poradit, na jaký sport dítě přihlásit, jak ho stravovat. Někteří rodiče na přednášku vzali i děti, chtěli, aby potomci slyšeli rady přímo od odborníka. Že rodičovské řeči typu nejez sladkosti nejsou jen výchovná poučka, ale z úst odborníků slyšeli, proč je to po zdravotní stránce důležité. Navíc jsme se snažili dělat přednášky takovou formou, aby to vstřebaly i děti.
Jak si vedly zavedené akce?
Oba tradiční běhy, Gladiátor race i Barvám neutečeš, byly vyprodané. Navíc jsme měli daleko vyšší čísla účastníků z příměstských táborů nejen Pardubicka, ale i okolí. Máme od nich i písemnou zpětnou vazbu. Už nyní například vypisují svoje termíny táborů podle konání našeho Sportovního parku. Je fajn, že i kluby se na stanovištích sehrály s dobrovolníky, kteří jim pomáhali, takže odbavování i péče o návštěvníky byly daleko snazší.
Jak se účinkování ve Sportovním parku promítne do návštěvnosti klubů. Máte od nich zpětnou vazbu?
Na klubech je Sportovní park postavený. Nelimitujeme je v tom, jak na stanovišti s návštěvníky pracují, a dáváme jim volnou ruku, aby je mohli pozvat na své nábory nebo ukázkové hodiny. Toto funguje bezvadně. Na stanovištích jsou tisíce dětí a hlavně děti z Pardubicka pak do klubů chodí. Jejich členské základny rostou. Máme kluby, které bohužel nemohou přijímat, protože nemají tělocvičny nebo jinou infrastrukturu. Takže od klubů zpětnou vazbu máme, druhý moment toho je, že ne všechny kluby mají potřebný aparát lidí. Pro ně je důležité, že se zviditelní, že tady jsou. Je to třeba menší sport a nemají peníze na svoji propagaci a toto je pro ně optimální příležitost, jak říci lidem, my jsme tady taky. Navíc propojujeme akce ve městě, Pardubice mají co nabídnout na delší návštěvu než jeden den.
Jaký sport byl letošní novinkou?
Stolní fotbal nebo cvičení Tae Bo. Měli jsme i ukázky cvičení na zavěšených kruzích, na šálách. Zájem byl o překážkové běhy, nyní jsou populární ty gladiátorské. Mnohdy jsou to sporty, které jsou i pro nás organizátory nové.
Čísla Sportovního parku30 Tolik příměstských táborů přišlo sportovat. 16 Počet přednášek v přednáškovém stanu. 60 Počet dobrovolníků, kteří pomáhali. 6 000 Tolik medailí si odnesli lidé ze Sportovního parku (od 17.8. došly a organizátoři museli sáhnout k medailím z loňska) . 2 Počet fixů, které vypsal Lukáš Krpálek během padesátiminutové autogramiády. |
Letos navštívil Sportovní park olympijský vítěz Lukáš Krpálek. Jak obtížné je dostat sem hvězdu jeho kalibru?
Těžké to je, ale ne proto, že by hvězdy nechtěly přijet, nebo že bychom se s nimi neuměli spojit a pozvat je. Ale jsou to vrcholoví sportovci, mají soustředění, přípravu před svými vrcholy. O to víc si ceníme, když si najdou čas. Lukáš Krpálek si na nás původně vyhradil dvě hodiny, nakonec tu byl s celou rodinou hodiny čtyři. Byl úplně nadšený, a to i proto, že viděl, jak tu jeho syn absolvuje stanoviště, a i on pozoroval, jak se okamžitě zapojil a sportoval. Synkovi se odsud vůbec nechtělo odjet.
Příští rok bude olympiáda, o to těžší bude do Sportovního parku dostat nějaké sportovní eso. Jak je zlanařit, aby přijela?
Jistota je, že Sportovní park Pardubice bude. Jsme zařazeni do takzvaných Pardubických tahounů, kde je fixace akce na tři roky. Ale s Českým olympijským výborem chceme najít nějaké zapojení olympioniků do našeho parku, o tom nyní intenzivně jednáme. S velkou pravděpodobností nebude olympijský festival, protože licenci na něj vydává Mezinárodní olympijský výbor. Na přelomu září a října bychom chtěli rozseknout, jakou podobu bude v příštím roce Sportovní park mít.
Bude dvoutýdenní?
Olympiáda se koná v Tokiu, začíná už v červenci, končí začátkem srpna. Příměstské tábory jsou však zvyklé, že jsme tu pro ně v půlce srpna, což už je první negativum. Přenosy z Tokia půjdou večer, park tady máme do 18 hodin. To jsou věci, které jdou proti vybudované tradici. Ale zároveň cítíme, že by bylo moc fajn dostat do Pardubic duch olympiády. A to je přesně to, co musíme co nejrychleji s Českým olympijským výborem rozlousknout.
Zda tedy Sportovní park pojede v souběhu s olympiádou, nebo si ponecháte osvědčený termín...
S velkou pravděpodobností se park nebude konat v souběhu s olympiádou, ale v tradičním termínu. Park by začal po olympiádě a my bychom do Sportovního parku dali nějaký její dozvuk včetně olympijských medailistů.
Přesto obrysy toho, co byste chtěli v příštím ročníku vylepšit, máte?
V jednoduchosti je síla, proto nemáme důvod měnit ten základní koncept: hrací karty, školy a školky, místní kluby ať se předvedou. To bude vždy základ. Po letošních zkušenostech chceme daleko víc zviditelnit přednáškový stan, a protože bude olympijský, chtěli bychom ho zatraktivnit formou exhibic. Ať už parkouristů nebo extrémních sportů. Chceme to držet hlavně ve sportovním duchu. Nechceme konkurovat Matějské pouti se spoustou nafukovadel, ani hudebním festivalům, těch je také dost. Nám jde o pohyb a pohodu při sportu. Bude záležet na rozpočtu. My ho děláme nízkorozpočtově.
Zmínil jste nízkorozpočtovou ekonomiku celé akce. Jak se daří se do ní vejít?
Náš cíl je hospodařit s nulou. Rozpočet je mezi třemi a třemi a půl milionem korun. Od města dostáváme 1,2 milionu, od kraje půl milionu korun. Náklady jdou nahoru, ale tyto částky jsou již tři roky stejné, takže bychom rádi jednali s městem i krajem o nějakém navýšení i s ohledem na to, že půjde o olympijský rok. Zbytek získáváme od partnerů. Příjem máme i z hracích karet, které se snažíme držet na přijatelné úrovni. Daří se nám, že vždy vyjdeme s nějakým přebytkem. Akce je závislá na počasí, to je vždy riziko. Chceme držet kvalitu.
Cena karty tedy zůstane stejná?
Je možné, že zvalorizujeme a půjde lehce nahoru, ne skokem, ale musíme promítnout, že náklady na organizaci stoupají. Uvidíme, jak vše ještě vyhodnotíme.
Když jsem se ptala návštěvníků, co by vylepšili, někteří zmiňovali, že by občerstvení mohlo být uvnitř parku.
Park Na Špici, kde se Sportovní park koná, byl revitalizovaný z evropských peněz, takže zde po dobu udržitelnosti, která končí až po konání příštího ročníku, nemůžeme nic prodávat. Catering je proto mimo.
Na druhou stranu je však jasně odlišené, kde se sportuje a kde hoduje.
Přesně tak. A možná necháme catering stále na tom samém místě, i když nebudeme limitováni pravidlem.
