Jen v letošním roce prošlo záchrannou stanicí v Pasíčkách u Skutče na Chrudimsku 1200 zvířat. Vinou mimořádně mírné zimy a teplého léta se narodilo a vylíhlo rekordní množství mláďat.
Peníze, které stanice dostávají od ministerstva životního prostředí tomu neodpovídají. Naopak. Zatímco loni ochránci v Pasíčkách dostali od státu přes 700 tisíc korun, letos jen 220 tisíc.
Stanice musela propouštět a navíc maximálně omezila výjezdy vyjma naléhavých případů.
„Obracíme se vždy na nálezce s prosbou o dopravu. Lidé většinou situaci chápou a pomohou,“ uvedl Josef Cach ze záchranné stanice.
Letošní rok je podle něj jiný než předešlé v počtu zvířat, kterých přibylo.
„Kvůli suchu jsme museli přistoupit k záchranným transferům zvířat, například raků a pulců. Z hlediska potřebných prostředků na provoz se jedná o nejnáročnější rok od jejího vzniku,“ říká Josef Cach ze záchranné stanice.
Víc peněz bývalo kvůli povodním, tvrdí ministerstvo
Dotace, která se rozděluje záchranným stanicím v České republice, výrazně klesla. Podle ministerstva životního prostředí je to tím, že v minulých dvou letech výjimečně narostla z pěti milionů na patnáct.
„Poskytovaná částka byla mimořádně navýšena v letech 2013 a 2014 na 15,15 milionu korun, zejména ve vazbě na zvýšený příjem handicapovaných živočichů v souvislosti s povodněmi,“ uvádí představitelé ministerstva.
Právě tam se zástupci záchranných stanic obrátili o pomoc. Zatím se jí ale nedočkali, a proto se v současné době musejí spoléhat na dary od kraje, soukromníků a nadací. Ani to ale nestačí, a tak je jejich budoucnost nejistá.
V průběhu celého roku dostávají do zařízení zvířata se zraněními nejčastěji po střetu s auty, po různých nárazech - například do prosklených ploch, po úrazu elektřinou a podobně.
„Část zvířat se sváží a část pacientů nám lidé vozí. Letos se kvůli nárůstu příjmů zvířat a odlivu prostředků na provoz snažíme nálezce vždy poprosit o dopravu buďto k nám na stanici, nebo na jiné spolupracující místo, jakými jsou některé veterinární kliniky, útulky a další zařízení,“ vysvětluje Josef Cach.
Některá zvířata lidé seberou zbytečně
Navíc nyní přichází doba, kdy lidé na stanici ve větší míře volají a často také dovážejí zvířata. Jsou to mimo jiné vyhladovělí a promrzlí ptáci nebo na první pohled opuštěná mláďata. Samostatnou kapitolou jsou ježci.
„Veřejnost je sbírá ve městech s obavou, že nepřežijí zimu. Nikdy se neví, jaká zima bude, a také záleží na místě nálezu a jeho nadmořské výšce. Podle toho by měl mít ježek určitou hmotnost. Bohužel lidé nám vozí zcela zbytečně i velké jedince, kteří nemají problém a jsou zbytečně sebráni. Obdobně je tomu i obdobím. Je zcela zbytečné sbírat ježky v září či teplém říjnu. Vždy je nejlepší zavolat a poradit se,“ říká Josef Cach.
I laik dokáže v mnoha případech posoudit, zda zvíře pomoc potřebuje a je zraněné či nikoliv. „Výjimkou jsou otravy, zde je situace složitější, ale většina zranění má vliv na stavbu těla, takže lze pozorovat svěšené křídlo, netypické držení hlavy, kulhání a podobně,“ informuje Cach.
Dalším problémem jsou mláďata, která někdy vypadají opuštěně nebo nemocně, ale zásah často není na místě. „Zde je vždy lepší nejprve zavolat a poradit se, neboť se k nám často dostávají zbytečně sebraná mláďata,“ říká Cach.
