Obžalovaný svoji vinu uznal, rozhodování o výši trestu se však při hlavním líčení účastnit nechtěl. K soudu jej eskorta, ale i speciální jednotka vězeňské služby, přivedla rozladěného.
Vadilo mu, že přestala platit dohoda o vině a trestu, na níž se jeho právník domluvil se státním zástupcem. V tu chvíli přestal věřit svému advokátovi a hrozilo, že se soud opět neuskuteční, i když posudky znalců potvrzovaly, že je schopen účastnit se hlavního líčení.
Obžalovaný nakonec využil svého práva a požádal soud, aby se dokazování mohlo konat v jeho nepřítomnosti.
„Za obžalovaným jsem byl ve věznici sedmkrát. Poznal jsem ho úplně jinak, než jak působí na veřejnosti. Ve věznici posiluje, chce působit odtažitě, aby se k němu lidé příliš nepřiblížili. Je si vědom, že jedinou cestou je terapie,“ řekl obhájce Jan Urban.
Zmínil také mužovo nelehké dětství, z něhož pramení i nedůvěra k lidem, která v kombinaci s jeho vztahovačnou prchlivou povahou, působí jako rozbušná směs. Stačí málo a obžalovaný vybuchne. Drsně a neadekvátně.
Soud mu vyměřil mu sedm let i přesto, že obžaloba i obhajoba navrhovaly mírnější trest vzhledem k jeho snaze o nápravu.
„Obžalovaný nemá brzdu v žádné situaci. Hned reaguje útočně a jde do fyzického kontaktu. Po prvním skutku se nepoučil a nešel se léčit,“ řekla v odůvodnění rozsudku trestní soudkyně Anna Sobotková.
Poukázala na to, že pokud měl obžalovaný snahu se léčit s alkoholové závislosti a něco dělat se svou nevyrovnanou povahou, měl to udělat hned po prvním střetu se zákonem. Místo toho však ve Svitavách napadl městské strážníky a poté i na pomoc přispěchající policisty.
Vše pak vyvrcholilo loni v červenci, kdy držel jako rukojmí svou několikatýdenní dceru. „Řval, že ji podřízne. To dítě nedostalo najíst, napít a slyšelo jen řvaní své nejbližší osoby,“ uvedla soudkyně.
Několik hodin pak s obžalovaným měla pernou práci policejní vyjednavačka. Během tříhodinového pokusu o předání dítěte matce po policistce házel kuchyňskými noži, lil víno a hrubě ji urážel. Jeho jednání ukončila až zásahová policejní jednotka, jejíž příslušníci vnikli do bytu a obžalovaného zadrželi.
Posudky znalců neoznačily muže jako duševně nemocného, má pouze narušenou osobnost. Zařazení do společnosti však považují znalci za velmi složité. Doporučili dlouhodobé psychologicko - psychiatrické vedení v přísně daném režimu.
Obžalovaný byl podle posudků málo kultivovaný v dětství, jakmile pocítí ohrožení, reaguje v silném afektu.Neumí si udržet blízké vztahy, má však potřebu silného citového přijetí.
Rozsudek není pravomocný, obě strany si ponechaly lhůtu na odvolání.
