Městský soud v Praze potvrdil rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 6, který pardubickým hasičům peníze devatenáct let od nehody u Lovčic pravomocně přiznal. Zrušil pouze část, která se týkala vedlejšího účastníka - pojišťovny. Soudce René Fischer to vysvětlil tím, že pojišťovnu nelze v tomto případě zavazovat k plnění.
Podle verdiktu tak ministerstvo obrany musí zaplatit hasičům skoro 1,3 ,milionu korun s úroky z prodlení. Právě takovou částku poškozenému při nehodě postupně přiznaly soudy. Konkrétně se jednalo o jednorázovou částku za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ve výši 1,2 milionu korun a měsíční rentu, která byla nejprve 20 852 a později 16 731 korun. Renta byla hasiči vyplácena do února 2013, kdy muž dosáhl 65 let.
Soudy verdikt odůvodnili tím, že hasiči skutečně peníze na kompenzaci pracovního úrazu kolegy vydali, a že jsou jejich nároky oprávněné. Nárok nebyl promlčen a žaloba není neopodstatněná, jak tvrdila žalovaná strana.
Vysouzené peníze půjdou do rozpočtu
Vedení hasičů pardubického kraje se k verdiktu nechtělo vyjádřit, protože ho ještě nemá k dispozici. Mluvčí Vendula Horáková pouze uvedla, že „případná vyplacená částka bude odvedena do státního rozpočtu.“
Na to, že se soudí dvě složky státu upozorňovalo už dříve žalované ministerstvo obrany, ale neuspělo.
„Státní rozpočet představuje finanční plán hospodaření státu pro daný rozpočtový rok. Je základním nástrojem přerozdělování prostředků občanů za účelem zajištění politických, ekonomických a sociálních funkcí státu, ze kterých mají prospěch všichni občané. Příjmy a výdaje státního rozpočtu se dělí na kapitoly, které vyjadřují okruh působnosti ústředních orgánů a dalších organizačních složek státu, například kapitola ministerstvo obrany, ministerstvo zemědělství atd.,“ stojí v rozsudku obvodního soudu.
„Z toho je zřejmé, že podle rozpočtových pravidel státní rozpočet se dělí mimo jiné mezi ministerstvo obrany a ministerstvo vnitra, ve kterém je organizační složkou žalobce. Námitka žalovaného, že jedna organizační složka státu nemůže žalovat druhou organizační složku státu na refundaci náhrady škody, tedy není důvodná,“ pokračovalo vysvětlení soudu první instance.
