Sokolovna v Pardubicích byla dostavěna v roce 1923. Nyní mají Sokolové velkou...

Sokolovna v Pardubicích byla dostavěna v roce 1923. Nyní mají Sokolové velkou šanci získat peníze na její obnovu. Foto: archiv

Sokolovny chátrají. Kromě Pardubic nemají Sokolové na opravy

  • 7
Pardubická sokolovna se má dočkat celkové rekonstrukce. Pokud půjde všechno dobře, chtějí sokolové příští rok požádat o dotaci z evropských fondů. Ale ne všude mají sokolovny takovou šanci.

Sokolové letos slaví 150 let od svého založení. Ti pardubičtí mají k výročí dostat milý dárek. Celkovou opravu svého sídla, tamější sokolovny. Ve dvou etapách se jim už podařilo opravit přilehlá sportoviště, na modernizaci historického objektu teď chtějí získat evropské dotace.

Další sokolovny v kraji ale takové štěstí nemají a zpravidla chátrají. Na jejich opravy chybějí peníze.

"I přes naši veškerou snahu je budova ve špatném technickém stavu. Největší problémy jsou s vlhkostí zdiva či nevyhovujícím sociálním zařízením. V havarijním stavu je hlavní vstup, ve špatném stavu je elektroinstalace, střecha, šatny," vyjmenovává nedostatky starostka pardubického Sokola Lenka Pařízková.

Podle primátorky Štěpánky Fraňkové mají sokolové reálnou šanci se svojí žádostí o dotaci uspět. Od města už dostali půjčku 2,5 milionu korun na projektovou dokumentaci.

"Důležité je, že projekt splňuje unijní podmínky. Areál je navíc v provozu sedm dnů v týdnu. Od rána do večera," uvedla primátorka a dodala, že areál využívají sportovci od útlého věku až po seniory.

Chtějí sokolovny pro jednadvacáté století

Jinde ale sokolským jednotám často chybějí peníze na opravy. Například v Lázních Bohdaneč sokolovnu město získalo od jednoty zdarma, aby ji opravilo. Sportovní aktivity tam fungují jako předtím. Město zvažuje, že požádá o evropskou dotaci.

"Stojíme před rozhodnutím, co vlastně chceme v tomhle objektu mít. Časový horizont na rozhodnutí je v letech 2013 až 2015," řekl místostarosta lázeňského města Zdeněk Gilar.

Také v Chrudimi patří sokolovna na Tyršově náměstí městu. V druhé polovině letošního roku nechá radnice vypracovat architektonickou studii. I v Chrudimi sázejí na evropské dotace, které se začnou znovu rozdělovat příští rok.

"Rekonstrukce se naposledy dělala roku 1974 a objekt může fungovat dál řadu let. Ale chtěli bychom, aby odpovídal požadavkům 21. století. Chceme napojit vytápění z plynových kotlů na dálkové v Opatovicích, opravit šatny nebo gymnastický sál," řekl starosta města Petr Řezníček.

V Hlinsku na Chrudimsku pochází sokolovna z roku 1907. Tamní tělovýchovná jednota zajišťuje běžnou údržbu. Na velkou rekonstrukci nemá peníze. Před časem radnice chtěla objekt převzít, aby jej opravila a mohly se v ní konat kulturní akce a sídlit spolky.

V Hlinsku by radnice sokolovnu už nechtěla

"Tenkrát jsme se nedohodli. Proto jsme sami postavili multifunkční centrum. Teď už bychom sokolovnu nechtěli, byla by to pro nás velká zátěž. Vlastně ani nevím, co by tam mělo být," řekla starostka Magda Křivanová.

V Pardubické sokolské župě je více než sedmdesát tělovýchovných jednot, které mají přes třináct tisíc členů.

"Je jasné, že dnes se peníze shánějí velmi těžko. Na druhou stranu si myslím, že se, byť jen po menších částkách, získat přece jen dají," myslí si tajemník a jednatel krajské župy Miroslav Lebduška.

Největší chybou jsou podle něj případy, kdy se sokolové svých tělocvičen a areálů zbavují.

"Když jsou sokolovny v majetku tělovýchovné jednoty, je možné získat finance z více zdrojů. Když se však sokolovny zbaví a prodají ji nebo přenechají obci či městu, sokolské tělocvičny jsou nakonec závislé jen na financích z jediného zdroje, z radnice," uvedl Miroslav Lebduška.

Spoléhat na to, že budou města a obce do sokoloven nějak výrazně investovat, o tom si mohou však podle něj sokolové nechat jenom zdát. "Chce to prostě jenom trpělivost. Současný nedostatek peněz přece nemůže trvat věčně," dodává Lebduška.

Spolupráce Sokolů s radnicí? Je to o lidech

V některých místech naopak dokazují, že to jde. Že tělocvičny mohou docela dobře fungovat, když se Sokol spojí s radnicí. "Podmínkou ale je, že sokolovnu obci nebo městu neprodají. S penězi je to všude špatné, chce to jen vydržet. A hledat vlastní cesty," dodal tajemník.

Jako příklad uvádí sokolovny v Pardubicích, Slatiňanech na Chrudimsku nebo Hnátnici a Lukavici na Orlickoústecku. Tam všude ve spolupráci s radnicemi fungují.

Sokolovny v kraji

Pardubice - plánovaná oprava.

Lázně Bohdaneč - hodlají požádat o dotaci na opravy.

Přelouč - chystá se oprava.

Chrudim - dělá se studie, příští rok město zažádá o dotace na opravu.

Hlinsko - TJ zajišťuje běžnou údržbu, na opravu peníze nemá.

Česká Třebová - Sokol zvažuje rekonstrukci, připravuje podklady pro žádost a evropskou dotaci.

Litomyšl - opravit sokolovnu by chtěli, chybějí jim finance.

Svitavy - budova byla zbouraná.

"Víte, ono je to vždycky o lidech. Jestli něco chtějí dělat, nebo nechtějí. Jestli se chtějí o Sokol skutečně starat, nebo jen úřadovat," myslí si Lebduška.

Že to chce opravdu lidský přístup a trochu selského rozumu, dokazuje podle něj starostka českotřebovského Sokola Růžena Dobroucká.

"Vedli nám to tam mladí manažeři, vysokoškoláci, a my si mysleli, jak to ve Třebové pošlape. Ale byl to dost velký malér. Teď to vzala do rukou kadeřnice, paní Dobroucká, a najednou to jde. Stačila už dát dohromady skoro všechny jejich průšvihy a teď se chystá, že bude žádat o dotace na opravu sokolovny," dodává tajemník sokolské župy Lebduška.

"Musíme si připravit všechny podklady a o dotace na opravu sokolovny chceme požádat příští rok. Snad nám trochu pomůže i radnice," potvrdila Lebduškova slova českotřebovská sokolská starostka Dobroucká.

,