Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Desítka poslanců z Pardubicka si jen náhradami přijde na 14 milionů

  13:23aktualizováno  13:23
Přes osm tisíc korun měsíčně na výdaje na reprezentaci nebo pět tisíc korun za telefony a internet. Tak vypadají sněmovní náhrady deseti poslanců Pardubického kraje. Celkem to dělá čtrnáct milionů korun ročně. V tom nejsou započteny jejich řádné platy.
Poslanci možnost náhrad přijímají takřka beze zbytku. Ilustrační foto.

Poslanci možnost náhrad přijímají takřka beze zbytku. Ilustrační foto. | foto:  František Vlček, MAFRA

Na více než jeden a půl milionu korun si mohou přijít poslanci Pardubického kraje na takzvaných poslaneckých náhradách, které jim slouží k zajištění jejich práce. Všichni poslanci tuto možnost přijímají takřka beze zbytku.

Nejvíce dokáže systému využít poslanec za ODS Simeon Karamazov, který je rekordmanem nejen mezi poslanci Pardubického kraje, ale i mezi členy ODS.

Za rok 2014 vyčerpal Karamazov na náhradách přes 1,5 milionu korun. Beze zbytku využil možnost pobrat na svého asistenta 430 500 korun (z limitu zbyly dvě koruny) a stejně tak dokázal zužitkovat i částku na ubytování ve výši 204 tisíc korun.

Reprezentaci Sněmovně neúčtuji, říká poslanec

Kromě toho mu na účtě „přistálo“ také 99 600 korun coby výdaje na reprezentaci a  přes 279 tisíc za cestovní náhrady. „Ta čísla znám, ale vůbec nevím, že bych nějaké cestovní náhrady nebo výdaje za reprezentaci účtoval,“ uvedl Karamazov.

V tomto případě se však jedná o takzvané paušální náhrady, které dostává automaticky každý z poslanců, aniž by o něco žádal.

Na co mají poslanci nárok

Za telefony a internet mohou fakturovat 5 000 Kč měsíčně. Poslanecké náhrady zahrnují i roční paušály na reprezentaci (99 600 Kč) a cestovné (až 373 200 Kč). Za administrativu a odborné práce lze vydat 155 184 Kč, za pronájem a vybavení kanceláře podle velikosti města až 386 400 Kč, za asistenty až 430 500 Kč a za ubytování 204 000 Kč.

V těsném závěsu za Karamazovem je, co se týká výše vyplacených náhrad, komunistická poslankyně Květa Matušovská. Ta dokázala za loňský rok pobrat také přes 1,5 milionu korun. Do poslední koruny využila možnost například 155 tisíc korun na administrativní a odborné práce nebo částku přes 32 tisíc korun za telefonní a internetové poplatky.

Obdobně dokázal tuto sumu využít také její stranický kolega Václav Snopek. „Peníze šly na expertizy k připravovaným zákonům a dalších podkladů k projednávaným věcem. To jsou záležitosti, které si člověk sám neudělá,“ uvedl poslanec Snopek.

Pouze dva poslanci z Pardubického kraje, Jiří Skalický a Jiří Junek, přitom Sněmovně nefakturovali více než dvousettisícovou částku za ubytování. Podle poslance za ANO Martina Kolovratníka se právě o tuto sumu některým poslancům zvyšují náhrady, protože například pražští poslanci peníze na ubytování nepotřebují.

Pražští poslanci poberou méně za bydlení

„Někteří mimopražští mají výhodu bydlení na poslanecké ubytovně v Nerudově ulici. Tam se však podaří získat bydlení především poslancům, co to mají nejdál, nebo ženám. My ostatní si musíme najímat byty, jak jsem to udělal i já,“ uvedl Kolovratník.

Kapitolou samou o sobě jsou náhrady za telefonní poplatky. Přestože se dnes dají pořídit tarify s neomezeným voláním nebo připojením k internetu za několik stokorun, dostávají poslanci z náhrad vyplacené desetitisíce korun ročně.

U Martina Kolovratníka to například bylo kolem třiceti tisíc korun. „Pokud to vydělíte dvanácti měsíci, tak to vychází kolem dvou a půl tisíce měsíčně. A v tom není jen můj telefon, ale také účet mého asistenta, pevná linka nebo internetové poplatky. Nemyslím si proto, že by se jednalo o nějak vysokou částku,“ řekl Kolovratník.

Bez zajímavosti není přitom sledování účasti jednotlivých poslanců na hlasováních. Například právě poslanec Simeon Karamazov, který z poslanců Pardubického kraje pobral nejvíce peněz na náhradách, má největší absence na hlasováních. Účastnil se šedesáti dvou procent hlasování o nových zákonech.

Přitom když se ujímal postu poslance, čelil kritice za to, že si souběžně ponechal funkci děkana fakulty elektrotechniky a informatiky na pardubické univerzitě.

V souběhu funkcí však tehdy poslanec nic špatného neviděl, a navíc se domníval, že se nejedná ani o porušení apolitičnosti akademické půdy.

„Myslím, že když může být starosta poslancem, tak proč by jím nemohl být i děkan,“ řekl Karamazov po volbách s tím, že jediná otázka je, zda se obě práce dají zvládnout časově.

Kolik vyčerpali na náhradách poslanci

v milionech Kč

Simeon Karamazov (ODS) 1,556

Květa Matušovská (KSČM) 1,541

Václav Snopek (KSČM) 1,499

Martin Kolovratník (ANO) 1,484

Jan Chvojka (ČSSD) 1,429

Sylor Aug. Andrle (Úsvit) 1,419

David Kasal (ANO) 1,416

Pavel Havíř (ČSSD) 1,413

Jiří Junek (KDU-ČSL) 1,321

Jiří Skalický (TOP 09) 1,275

S tím se ovšem neztotožnil rektor univerzity Miroslav Ludwig. Podle něj jsou poslanec i děkan zodpovědné funkce, které nelze vykonávat současně. A podobný názor má i na porušení apolitičnosti akademické půdy. „V akademických funkcích by poslanci být neměli,“ prohlásil.

Bez ohledu na to se však ukázalo, že z poslance-děkana je zároveň největší absentér mezi poslanci Pardubického kraje. Druhou největší absenci po něm měl Martin Kolovratník. Ten přitom poukazuje na to, že pouze účast na hlasováních nevypovídá o aktivitách či pracovitosti poslance.

„Podívejte se například na počty projevů ve Sněmovně nebo na počet předkládaných materiálů. Myslím, že tady pak srovnání právě například s poslancem Karamazovem mluví jasně v můj prospěch,“ uvedl Kolovratník.

Popisované poslanecké náhrady jsou přitom peníze, které jsou voleným zástupcům vyplácené k běžným platům. Měsíční platy poslanců vycházejí z novely zákona, od letoška si řadový poslanec vydělá 61 360 korun hrubého.

Kromě toho dostávají další příplatky za členství nebo předsednictví ve sněmovních výborech. Martin Kolovratník říká, že na paušálně vyplácených statisících korun neshledává nic špatného. „Já jsem například místopředseda hospodářského výboru, dále jsem také předseda volební komise. Příplatky však beru pouze za jednu funkci, takže proč by na tom mělo být něco nemravného,“ říká.

Kam cestovali poslanci Pardubického kraje na služební cesty a jaký v nich vidí přínos pro voliče?

Simeon Karamazov (ODS)

Kromě cest do Štrasburku na jednání Rady Evropy jsem navštívil i Singapur, kde jsem viděl pedagogickou školu a technologické parky. Byla to inspirace při tvorbě školského zákona.

Martin Kolovratník (ANO)

Největší přínos měla návštěva Indie. Jednalo se o služební cestu na podporu ekonomické diplomacie, díky našemu velvyslanci v Indii to byla velmi plodná návštěva, ze které poplynou nové zakázky.

Jiří Junek (KDU-ČSL)

Vyzdvihl bych cestu na Taiwan, byla z mého pohledu důležitá vzhledem k investicím, které tady Taiwanci chystají, ať už jde o pardubickou firmu Foxconn nebo plánované logistické centrum HTC.

Jiří Skalický (TOP 09)

Z mých poslaneckých návštěv bych vyzdvihl cestu do Rakouska. Návštěva vídeňské nemocnice a největší zdravotní pojišťovny pro mě byla inspirací, jak se to dělat nemá.

Václav Snopek (KSČM)

Rozhodně to byla cesta do Indie. Z ekonomického pohledu šlo o velmi přínosnou cestu, která nabízí obrovské možnosti našeho exportu například v oblasti železnice.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jediná linka, která zbyla, projede za den sedmnáctkrát třídu Míru. Zastánci...
Už jednou to nevyšlo. Přesto Pardubice chtějí podnikatelský inkubátor

Pardubičtí politici chtějí oživit nápad, který už jednou zkrachoval. Poté, co po technoparku ve Starých Čívicích zbyly hlavně dluhy, plánují, že vznikne nový...  celý článek

Tradiční Hubertovu jízdu letos v kladrubském hřebčíně zakončili honem „na...
Hřebčín do UNESCO ano, říkají vesnice, ale volají po spolupráci

Kladruby a Řečany nad Labem. Dvě obce, jejichž starostky mají obavy zařazení kladrubského národního hřebčína na seznam UNESCO. Vedení hřebčína s obcemi jedná,...  celý článek

Výjimečně zpřístupněné prostory podzemních zásobáren pitné vody pro Hradec...
Páteřní potrubí vody na východě Čech dožívá, pomohou miliardy

Vodárny na východě Čech budou muset žádat po státu peníze na opravu dožívajícího potrubí v regionu. A nepůjde o malou částku. Odhad nákladů na postupnou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.