Ředitelka malotřídky Radka Renzová podporuje omezení soutěživosti žáků,...

Ředitelka malotřídky Radka Renzová podporuje omezení soutěživosti žáků, rozdílné učivo v rámci jedné třídy a slovní hodnocení místo známek. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Inkluze na dohled. Školy získají na společné vzdělávání desítky milionů

  • 6
Mezi veřejností nepopulární inkluze, která má umožnit chodit do běžných tříd i dětem s menším mentálním postižením, ještě nezačala. Ve Svitavách a na Litomyšlsku však už začíná měnit chod mateřských či základních škol.

Třebaže chystané společné vzdělávání „zdravých“ a mentálně postižených dětí vyvolalo hodně emocí, v praxi letos v září nejenom nepřišla do základních škol žádná revoluce, ale ani žádná změna.

Něco se přesto děje. Na Svitavsku míří do základních škol desítky milionů korun z Evropské unie na to, aby se na takzvanou inkluzi připravily. Do škol přímo ve Svitavách půjde 35 milionů, téměř 73 milionů korun na tři roky získala na podobný projekt pro školy ve městě a okolních obcích i Litomyšl.

Prostředků je dost, ale snadné to nebude. Peníze mohou odstranit nedostatek odborníků a asistentů pro postižené děti, klíčové je ale pro inkluzi, tedy zařazování všech dětí do běžné školy, získat učitele a rodiče.

Ve Svitavách nevybojovalo pro své školy peníze město, ale ředitelka lačnovské základní školy Radka Renzová, která nový způsob výuky propaguje.

„Je to skvělé, že tyto peníze pro naše školy zajistila, úžasná věc. Už je možné zaplatit asistenty pedagoga, školní psychology a samozřejmě proškolování a vzdělávání učitelů,“ řekl vedoucí odboru školství a kultury Městského úřadu ve Svitavách Jiří Petr.

Každá ze škol dostane peníze na pomůcky, budou akce pro rodiče, workshopy i zajištěna možnost doučování. Děti s postižením ale do tříd podle Renzové ještě nepřijdou. „Inkluze, to neznamená integraci jednoho žáka do třídy, jde o změnu přístupu, má dopad na celé společenství, nejen na všechny děti, rodiče, i učitele, měla by se změnit atmosféra školy,“ uvedla Renzová.

Inkluze má vést ke spokojenosti dětí i učitelů

Renzová připouští, že učitelé jsou ze změn trochu vyděšení. „Máme tři roky na to, je přesvědčit, že to je správná věc. Jsou peníze, možnosti, lidé, pomůcky odborníci, kteří tomu rozumí, a na konci by mělo být spokojené dítě a spokojený učitel,“ uvedla Renzová.

Velmi podobný projekt rozjela i Litomyšl, která získala 73 milionů korun. „Bude se jednat o sociální integraci dětí a žáků, včetně začleňování romských dětí do vzdělávání, v 15 základních a školách a v 22 mateřských školách, které se nacházejí na území spadajícím pod Litomyšl, jako obec s rozšířenou působností,“ uvedla vedoucí odboru školství a sociální péče Městského úřadu Litomyšl Milada Nádvorníková.

„Ředitelé škol jsou rádi, že dostanou finance na školní asistenty, už dnes jsou ve školách děti, které potřebují větší péči,“ uvedl starosta Litomyšle Radomil Kašpar.

Právě nedostatek speciálních pedagogů, školních psychologů a zkušených školních asistentů je podle Nádvorníkové největší překážkou inkluze, kterou nyní lze ve třídách s vysokým počtem dětí uskutečnit jen obtížně. Další bariérou je podle ní malá připravenost některých pedagogů pro práci s těmito dětmi.

I na Litomyšlsku peníze z Unie zajistí doučování na základních školách a prostřednictvím dvou klubů a kroužků na každé základní škole podpoří rozvoj čtenářství, matematické gramotnosti a rozvoj cizího jazyka. Od září příštího roku budou peníze i na školní psychology a speciální pedagogy pro základní i mateřské školy.

Otázkou je, co se stane, až peníze po třech letech dojdou. „Předpokládám, že tendence podporovat inkluzi bude i pak,“ uvedl starosta Radomil Kašpar.

„Po třech letech už z ministerstva a od Evropské unie peníze budou, o tom vůbec nepochybuju,“ uvedla Renzová.