Ještě v roce 2010 projelo silnicí první třídy číslo 34 v Hlinsku necelých šest tisíc aut denně. Při sčítání v loňském roce už jich bylo více než deset tisíc.
„Nárůst provozu určitě vnímáme, zejména silnou kamionovou dopravu. Městem projíždí například nákladní auta s dřevem na pilu ve Ždírci. Podle mne to plyne i z problémů na dálnicích. Řidiči potom hledají jiné cesty,“ říká starosta Hlinska Miroslav Krčil.
Městu by podle něj pomohl obchvat, ten ale zatím není ani v plánu. Radnice tak investuje alespoň do bezpečnostních prvků.
„Obchvat Hlinska není aktuální, jsou města jako Chrudim nebo Havlíčkův Brod, která ho potřebují více. My jsme v poslední době osvětlili další dva přechody pro chodce, řidiče hlídá stacionární radar, který dopravu hodně zklidnil. Páteřní komunikace je nově hlídaná bezpečnostními kamerami. V rámci možností děláme, co to jde,“ dodává Miroslav Krčil.
Hlinskem denně projede 8,6 tisíce osobních aut a 1,5 tisíce nákladních vozidel.
Nárůst dopravy je patrný i v dalších městech Pardubického kraje. Houstnoucí dopravu šoféři mohli zaznamenat například i v Moravské Třebové, nebo Králíkách. Například Moravská Třebová trpí vždy, když na silnici první třídy číslo 35 dojde k nehodě. Po této komunikaci projede denně více než 15 tisíc aut. Ještě v roce 2010 jich přitom bylo přibližně 10 tisíc.
„Máme obchvat, ale houstnoucí dopravu vnímáme velice silně. Pokaždé když je na silnici 35 nehoda nebo nějaká jiná uzavírka, řidiči projíždějí městem. A to potom silnice opravdu stojí,“ říká starosta Moravské Třebové Miloš Izák.
Spolu s policií se starosta snaží najít řešení.
„Chtěli bychom, aby objízdné trasy vedly jinudy než městem. Už jsme na toto téma jednali. A pokud má objízdná trasa městem vést, tak v jednom směru,“ vysvětluje Miloš Izák. Přes Moravskou Třebovou si cestu někdy zkracují kamiony nebo dodávky, které převážejí zboží.
„Samozřejmě máme i ohlasy od obyvatel, navíc nám intenzivní doprava ve Svitavské ulici poškodila vodovod. Zátěž je veliká,“ dodává Izák.
Nejvytíženější je stále „pětatřicítka“
Výsledky sčítání dopravy z roku 2016 potvrdily, že nejzatíženější úseky komunikací jsou i nadále ve velkých městech a ve městech na silnici první třídy číslo 35, ve kterých ještě nejsou vybudovány obchvaty.
„Změny v dopravní situaci vedou k tomu, že se buď mění nejzatíženější úseky, jako jsou například v Pardubicích či Chrudimi, nebo je zatížení na hranici průjezdnosti. Řidiči pak ve větším rozsahu používají náhradní trasy a doprava se v nejzatíženějším úseku již téměř nezvyšuje,“ uvádí Petr Dědič z Oddělení informačních služeb českého statistického úřadu v Pardubicích.
Nejvytíženější úsek silnic se měnil například v Chrudimi. „Jestliže v roce 2010 zde byla nejzatíženějším úsekem silnice první třídy číslo 37 mezi dvěma kruhovými objezdy na severozápadě města - Masarykovo náměstí, v roce 2016 se stala nejvíce zatíženým úsekem silnice první třídy číslo 17 na ulici Slovenského národního povstání mezi ulicí Novoměstskou a Václavskou na jihovýchodě města. Část tranzitní dopravy ve směru sever-jih se tak přesunula ze západního na východní okraj města,“ dodává Dědič.
Z měst jsou podle statistik těžkou dopravou nejvíce postiženy Litomyšl, Vysoké Mýto a Moravská Třebová. Naopak celkově nejnižší intenzita silniční dopravy je například v Králíkách a Žamberku.
