"Ale nedělám nic jinak než vloni a hraju také s jinými hráči," říká dvaadvacetiletý forvard s jediným plusovým bodem na svém kontě.
V Olomouci se sice bodově neprosadil, ale bojovným výkonem pomohl k bodu za porážku 2:3 po samostatných nájezdech.
Těší vás další získaný bod po té jedenácti zápasové šňůře bez vítězství?
Spíše to mrzí, i když jsme zápas neodehráli tak, jak jsme chtěli. Olomouc byla lepší, ale i taková utkání se hrají. Když jsme v penaltách vyrovnali, chtěli jsme urvat i druhý bod. Jenže nájezdy jsou loterie, ale prohráli jsme je letos už třikrát.
Trenér Rohlík dokonce prohlásil, že Olomouc byla o třídu lepší.
Je to tak. Jeli jsme tam především bránit a měli štěstí, že jsme uhráli takový výsledek. Jenže o tom je hokej. Někdy je soupeř o dost lepší, ale přestože jsme byli horší, mohli jsme klidně vyhrát.
Proč jste si vlastně netroufl na nájezd?
Troufl bych si, ale trenér měl vytipované jiné hráče, kterým věří.
Promítlo se do výkonu týmu i předchozí vítězství s Pískem?
Určitě, a na všech hráčích. Už jsme čekali na zápas, v němž jsme potřebovali vyhrát. Psychika celého mužstva šla rapidně nahoru, všichni jednotlivci si začali více věřit. Hlavně doufám, že se to promítne i ve středu s Táborem, protože také musíme bodovat.
Ale zatím jste jediný, kdo je ve statistice plus mínus při pobytu na ledě v kladných číslech.
Jakmile se nedaří celému týmu, tak jednotlivcům se také nedaří. Většinou se útočníci svezou s celým týmem. Letos asi nedostává moje lajna tolik branek, protože loňskou sezonu jsem byl hodně v mínusu, takže si na to musím dávat taky trochu pozor. Ale je to jedno, hlavní je, aby se vedlo mančaftu.
Cítíte i po vašem gólu doma s Pískem, že se forma lepší?
Doufám, s Olomoucí jsem měl zase šance. Potřebuji zase dávat branky a dělat víc bodů. Čekám, že se to zlepší, psychika už je také v pohodě.
