racionalni jednani...

Kdyby nebyl ten chlapec problémový, tak by byl v normálním dětském domově a situace by se zřejmě řešila jinak.

A výhradu mám k titulku, který neopovídá skutečnosti-(Chlapec není z DD)

Znám případ, kdy jedna ředitelka Domu dětí odmítla dítě přijmout do kroužku. Byl sice z běžné rodiny, ale vyhlášený neuvěřitelný, agresivní  lump asi s nějakou s poruchou chování (rodiče ho samozřejmě nedali vyšetřit "vždyť je normální, jen trochu živější"). Jak už bývá zvykem, maminka si stěžovala zřizovateli (městu) i na kraji, ale odešla s nepořízenou. Obě instituce daly za pravdu ředitelce, že může odmítnout dítě, když za nej ponese v kroužku zodpovědnost a obzvlášť, když s ním  má dlouhodobé negativní zkušenosti.

rozdíl je v tom, že kroužky se dětem platí a ochotníci nejsou kroužek. (nejsou pouze v jednom prostoru, střídají štace)...já se principálovi Slezákovi nedivím...navíc zvládat někoho,kdo má poruchy pozornosti a aktivity, je  pro ochotníky poněkud, no...jak bych to.. neobvyklé.... navíc o přijetí někoho do divadelního ochotnického spolku rozhoduje principál

"...má poruchy aktivity a pozornosti" ... takže je pro soustavnou divadelní práci jen obtížně použitelný

"však rád improvizuje a paroduje ostatní" - pokud někoho baví dělat drzé opičky, tak to fakt neznamená, že má nějaké právo realizovat se v normálním divadle

Pokud panu řediteli ochotníků záleží víc na současných hercích než na vnucovaném problémovém jedinci, tak to prostě je pochopitelný postoj.

I když někomu, komu naopak záleží víc na vnucovaném problémovém jedinci než na současném hereckém týmu, se to líbit samozřejmě nemusí.

Dobre si pozrite ilustračné foto. Čo je na ňom zvláštne? 

Nedá se říct nic jiného než že pán je i...t a je mi líto toho kluka. 

Naopak! Pán je opatrný a zjevně hájí dobrou pověst divadelního souboru. Plně souhlasím, že až bude ten mladík plnoletý a stále bude mít zájem o divadlo, tak ať si zvolí divadelní spolek a tam účinkuje. Své dítě bych do kroužku s dětmi z ústavu(ne dětského domova) taky nepustila. Stačiljediný romský spolužák v první třídě...jako rodiče jsme museli školními pomůckami(pera, tužky, pastelky, pravítka) zásobovat široké příbuzenstvo toho žáka. Děkuji, nechci znovu!